Luboš Palata: Čína ztrácí střední a východní Evropu. Zbylo jen Srbsko a Maďarsko
Někdy se říká, že Evropská unie dělá chybu, když příliš mnoho věcí spolupráce s jinými částmi světa podmiňuje ideologicky. Nedávná cesta čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga do Evropy ale ukázala, že Peking dělá tuto chybu v ještě větším měřítku. A limituje tím svoji roli, jak vůči celé Evropě, tak vůči její střední a východní části.
Výběr Srbska a Maďarska jako regionálních cílů cesty to jasně ukazuje. Zdejší region byl přitom před deseti lety spolupráci s Pekingem relativně nakloněn. A zdálo se, že právě v této části kontinentu mohou čínské investice a jejich prostřednictvím i vliv Číny jako takové zapustit kořeny.
Čtěte také
První setkání skupiny středo- a východoevropských států a Číny, pro které se vžilo označení „16 plus 1“, bylo v roce 2012 ve Varšavě. A jeho iniciátorem a hostitelem byl tehdejší a dnes opět úřadující polský premiér Donald Tusk.
Byl jsem ve Varšavě i v následujících letech na několika dalších setkáních této iniciativy. A především z jednání v Bělehradu v roce 2014 jsem si odnesl dojem, jako kdyby zástupci malých vazalských států byli přijímáni velkým chánem.
To, co navíc začalo být na těchto setkáních stále podezřelejší, byl rozpor mezi mírou slibů a plánů a skutečně provedených nebo aspoň započatých čínských investičních projektů.
Výsledky?
Ne, že by se neuskutečnilo nic. Nákup strategického přístavu v Řeckém Pireu nebo dálnice v Černé hoře, která ovšem, byť ještě nehotová, předlužila malou balkánskou zemi. Ale většina investic, včetně těch v Česku, které sliboval bývalý prezident a velký přítel Číny Miloš Zeman, se prostě neuskutečnila.
Nešlo ale jen o toto investiční zklamání. Čína se změnila uvnitř a šrouby tamního autoritářského režimu se výrazně utáhly. Neobratné a silové kroky čínské diplomacie vůči několika europoslancům poslali k ledu investiční a obchodní dohodu s celou EU.
Tu přitom na konci roku 2020 s vypětím všech sil zázračně vyjednalo německé předsednictví a její vstup v platnost byl v zájmu obou stran. Vedle asertivity Pekingu vůči sousedům, včetně Tchaj-wanu, zasáhl do naději na lepší vztahy covid a způsob, jakým se k němu Čína postavila.
O nedůstojné roli Číny v ruské agresi proti Ukrajině nemluvě. Čínský prezident svojí cestou do Evropy, první od covidu, vztahy s regionem nikam neposunul. Vyhnul se Bruselu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová musela za ním přijet do Paříže.
A ze středovýchodní Evropy se původní formát 16 plus 1 smrskl na Maďarsko a Srbsko. Dvě okrajové země dohromady s asi 15 miliony obyvateli. Pokud toto má být základ čínského vlivu ve střední a východní Evropě, měli by čínští diplomaté vrátit diplomy.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
