Luboš Palata: Čína ztrácí střední a východní Evropu. Zbylo jen Srbsko a Maďarsko

25. květen 2024

Někdy se říká, že Evropská unie dělá chybu, když příliš mnoho věcí spolupráce s jinými částmi světa podmiňuje ideologicky. Nedávná cesta čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga do Evropy ale ukázala, že Peking dělá tuto chybu v ještě větším měřítku. A limituje tím svoji roli, jak vůči celé Evropě, tak vůči její střední a východní části.

Výběr Srbska a Maďarska jako regionálních cílů cesty to jasně ukazuje. Zdejší region byl přitom před deseti lety spolupráci s Pekingem relativně nakloněn. A zdálo se, že právě v této části kontinentu mohou čínské investice a jejich prostřednictvím i vliv Číny jako takové zapustit kořeny.

Čtěte také

První setkání skupiny středo- a východoevropských států a Číny, pro které se vžilo označení „16 plus 1“, bylo v roce 2012 ve Varšavě. A jeho iniciátorem a hostitelem byl tehdejší a dnes opět úřadující polský premiér Donald Tusk.

Byl jsem ve Varšavě i v následujících letech na několika dalších setkáních této iniciativy. A především z jednání v Bělehradu v roce 2014 jsem si odnesl dojem, jako kdyby zástupci malých vazalských států byli přijímáni velkým chánem.

To, co navíc začalo být na těchto setkáních stále podezřelejší, byl rozpor mezi mírou slibů a plánů a skutečně provedených nebo aspoň započatých čínských investičních projektů.

Výsledky?

Ne, že by se neuskutečnilo nic. Nákup strategického přístavu v Řeckém Pireu nebo dálnice v Černé hoře, která ovšem, byť ještě nehotová, předlužila malou balkánskou zemi. Ale většina investic, včetně těch v Česku, které sliboval bývalý prezident a velký přítel Číny Miloš Zeman, se prostě neuskutečnila.

Nešlo ale jen o toto investiční zklamání. Čína se změnila uvnitř a šrouby tamního autoritářského režimu se výrazně utáhly. Neobratné a silové kroky čínské diplomacie vůči několika europoslancům poslali k ledu investiční a obchodní dohodu s celou EU.

Luboš Palata

Tu přitom na konci roku 2020 s vypětím všech sil zázračně vyjednalo německé předsednictví a její vstup v platnost byl v zájmu obou stran. Vedle asertivity Pekingu vůči sousedům, včetně Tchaj-wanu, zasáhl do naději na lepší vztahy covid a způsob, jakým se k němu Čína postavila.

O nedůstojné roli Číny v ruské agresi proti Ukrajině nemluvě. Čínský prezident svojí cestou do Evropy, první od covidu, vztahy s regionem nikam neposunul. Vyhnul se Bruselu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová musela za ním přijet do Paříže.

A ze středovýchodní Evropy se původní formát 16 plus 1 smrskl na Maďarsko a Srbsko. Dvě okrajové země dohromady s asi 15 miliony obyvateli. Pokud toto má být základ čínského vlivu ve střední a východní Evropě, měli by čínští diplomaté vrátit diplomy.

Autor je komentátor Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.