Jan Fingerland: Ohlédnutí za rokem 2024 na Blízkém východě
Blízký východ je oblast, kde se vždycky něco děje. Ovšem rok 2024 byl na události ještě mnohem bohatší, než bylo zvykem v minulých letech. A to, i pokud budeme mluvit jen o malé části z několika desítek zemí tohoto regionu. Mediálně nejsledovanější události se odehrávaly na území Izraele, případně palestinské Gazy, Libanonu, Sýrie a Íránu.
V Izraeli byly hlavními, vzájemně propojenými tématy boj s nepřáteli za hranicemi, zejména Hamásem v Gaze, a politický osud Benjamina Netanjahua, totiž jeho stíhání za korupci, ale také vyšetřování jeho podílu na bezpečnostním selhání ze 7. října loňského roku.
Čtěte také
V prvním okruhu problémů premiér už musel začít chodit na výslechy, které trvají až několik hodin denně. V otázce odpovědnosti za bezpečnostní průlom se mu zatím dařilo odsunout oficiální vyšetřování politického selhání na dobu po válce. Zatím vyšla jen zpráva občanské komise, která ho označila za hlavního viníka.
Mezinárodní tlak na izraelského premiéra vzrostl i poté, co mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Netanjahua i jeho bývalého ministra obrany Joava Gallanta za údajné zločiny, které měli spáchat během války v Gaze.
Netanjahu čelil doma i v zahraničí tlaku, aby se dohodl na příměří s hnutím Hamás a dosáhl propuštění rukojmí, i za cenu, že teroristické hnutí nebude poraženo. Izraelský premiér tvrdil, že Hamás musí být poražen, pokud se situace nemá za čas opakovat.
Čtěte také
Teprve v prosinci začal Hamás dávat najevo, že by byl ochoten k určitým ústupkům, i za cenu, že izraelská armáda zůstane po nějakou dobu přítomna v pásmu Gazy. Hamás byl v tu chvíli oslabený nejen více než rok trvající válkou, ale také ztrátou klíčových lidí i klíčových spojenců.
Atentát na Ismáíla Haníju
Nejdříve se Izraelcům podařilo v Íránu koncem července zlikvidovat exilového vůdce Ismaíla Haníju, a v říjnu v Gaze organizátora útoku ze 7. října Jahju Sinvára. Část exilového vedení se musela vystěhovat z Kataru, převážně do Turecka.
Hamás byl oslaben také kvůli neúspěchům libanonského hnutí Hizballáh. To po celou dobu války v Gaze ostřelovalo Izrael a hrozbou invaze ze severu do Galileje poutalo část izraelských kapacit. V září, kdy už boje v Gaze polevovaly, Izraelci nejdříve pomocí útoku prostřednictvím upravených pagerů zabili a zranili část aktivistů Hizballáhu, později se jim podařilo při raketovém útoku zabít šéfa hnutí Hasana Nasralláha a velkou část jeho velení.
Čtěte také
Později Izraelci vstoupili na libanonské území, kde se jim podařilo zlikvidovat údajně až 80 procent skladů se zbraněmi a zabít podle odhadů až čtyři tisíce bojovníků. Nakonec bylo uzavřeno příměří mezi Izraelci a Hizballáhem, o kterém část izraelských odborníků tvrdí, že je pro Izrael nevýhodné.
Poničení Hizballáhu bylo chápáno také jako oslabení Íránu, který Hamás i Hizballáh používal jako prodloužené ruce v oblasti východního Středomoří. Izraelské území, ale i lodě jiných států, ostřelovali také jemenští Húsíové, a proíránské jednotky v Iráku.
To se v roce 2024 změnilo, protože mnohaletá skrytá íránsko-izraelská válka poprvé přerostla v otevřenou konfrontaci. 1. dubna Izrael bombardoval komplex íránského konzulátu v syrském Damašku a zabil několik vysokých íránských představitelů. Írán pak bombardoval izraelské území, a to i za pomoci svých spojenců v oblasti. Naopak izraelské území bránili jeho spojenci, tedy Spojené státy, Velká Británie, Francie a Jordánsko.
Čtěte také
Napětí se znovu zvýšilo po zmíněném atentátu na Ismáíla Haníju z Hamásu, který se odehrál v íránském Teheránu. K této operaci Izraelci přistoupili jen pár hodin poté, co se jim podařilo zabít velitele Hizballáhu Fuáda Šukra. Írán a Hizballáh přislíbily odvetu. 1. října 2024 Írán odpálil na Izrael sérii raket, na což Izrael reagoval 25. října.
Pravidla pro oblékání žen
Írán utrpěl při této odvetě mnohem větší škody, než se původně zdálo. Přišel zřejmě o velkou část protivzdušné obrany, což jej ponechalo bez obrany pro případné příští útoky. Kromě toho byly poškozeny objekty pro výzkum a případně i výrobu některých pokročilých zbraní, včetně raket nebo dronů.
Mnohé z těchto událostí přispěly k dalšímu výraznému posunu, a to je pád syrského režimu Bašára Asada, hlavního spojence Íránu v oblasti. Stalo se tak poté, co se sunnitští povstalci vydali ze severozápadu na pochod směrem k Aleppu a pak Damašku. Bašár Asad uprchl do Moskvy a armáda se nevzmohla na odpor.
Hnutí Haját Tahrír aš-Šam, které se odštěpilo od Al-Káidy, se na útok po léta připravovalo, a souhra náhod, včetně oslabení Ruska a Íránu, mu výrazně pomohla. Roli hrálo i období mezi výměnou prezidentů v USA.
Čtěte také
Za změnami stálo i Turecko, které udržovalo kontakty s povstalci z HTS, a přímo financuje skupinu známou nyní jako Syrská národní armáda. Ta na pokyn z Ankary začala na severu zatlačovat kurdské jednotky dále na východ a od tureckých hranic. O tom, jak bude vypadat Sýrie budoucnosti, zatím není mnoho známo.
V Íránu došlo ještě k dalším důležitým událostem, které mohou mít vliv nejen v následujícím roce. Jedním byla nečekaná smrt konzervativního prezidenta Ebrahima Raísího při letecké nehodě, a volby, v nichž tuto funkci obsadil centrističtější Masúd Pezeškján.
Současně se spekulovalo o tom, že už byl tajně vybrán nástupce dlouholetého, a nyní dlouho nemocného nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Chámenejího. Má jím být jeho syn Modžtaba. Tyto informace ovšem nebyly oficiálně potvrzeny.
Jménem, které v Íránu hrálo roli, je Ahú Darjají, studentka univerzity Azad v Teheránu, která se na protest proti situaci žen v zemi demonstrativně svlékla do spodního prádla. Byla zatčena, a později propuštěna s tím, že trpí duševními problémy.
Současně režim zpřísnil pravidla pro oblékání žen, což lze chápat jako pokus předejít dalším protestům. Držitelé moci v Íránu jsou si vědomi nejen velké ztráty prestiže v Libanonu a Sýrie, ale také nečekané vratkosti diktatur.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
