Jan Fingerland: Čeho se Netanjahu bojí víc než protestů
Izraelský premiér Netanjahu čelí velkému odporu veřejnosti kvůli justiční reformě, ale zůstává ve funkci. Jeho vláda teď dospěla k problému, přes který se bude dostávat s ještě většími obtížemi.
Jedním z trvalých problémů izraelské společnosti a politiky je prakticky od počátku postavení ultraortodoxní, nebo též charedi komunity. Její představitelé trvají na co největším možném oddělení od ostatní společnosti, což se mimo jiné projevuje snahou udržet charedi mladíky mimo vojenskou službu – o odvodech dívek z této komunity nikdo ani neuvažoval.
Nerovná zátěž
Ultraortodoxním stranám se daří udržet stav, ve kterém žádný mladík z jejich komunity není odveden proti své vůli, což znamená, že kolem 90 procent z nich na vojnu nikdy nejde. Důvody jsou dva, jednak jsou utraortodoxní strany antisionistické, neuznávají stát Izrael. Radikálnější z nich odmítají i formálně žádat o výjimku, kterou by jinak automaticky dostali.
Čtěte také
A také a především, vůdcové komunity se obávají, že skoro tříletý pobyt na vojně by je příliš přiblížil ostatní společnosti, integroval by je do izraelského života, a vzdálil insulárnímu životu ultraordotoxních společenstev. To odpovídá dlouhodobé zkušenosti, podle kterých je armáda skutečně „tavícím kotlíkem“ izraelské společnosti.
Proto vznikl systém, v němž charedi mladíci můžou prohlásit, že se věnují studiu tóry, a pokud tak aspoň formálně činí do 26 let, jsou nakonec zbaveni povinnosti sloužit v armádě.
Čtěte také
V poslední dekádě nejvyšší soud už dvakrát označil zákony, které podobnou praxi umožňují, za neústavní, protože porušují princip rovnosti před zákonem. Něco podobného si myslí ostatní společnost, od nevěřících, přes tradiční až po ortodoxní – že ultraortodoxní odmítají sdílet břímě dlouhé, nepohodlné, a někdy nebezpečné služby.
Netanjahu má teď problém znovu na stole. Koncem července vyprší poslední výjimka, a bude potřeba ji prodloužit. Ultraortodoxní strany žádají zákon, který by jejich situaci ještě ulehčil, totiž zákon by snížil věk, při kterém budou jejich studenti zproštěni povinnosti sloužit, z 26 na 23, možná i 21 let.
Čtěte také
Pro novou úpravu by za určitých okolností byli i někteří z těch, kteří výjimky považují za nespravedlivé. Tvrdí, že se tito muži alespoň rychleji dostanou na pracovní trh, a i to přispěje k jejich větší integraci.
Ne každý, kdo do 26 let tráví svá léta v náboženské škole, má o takové studium skutečný zájem, nebo i schopnost – a odchází z ní naprosto nepřipraven pro praktický život. Zatím jen asi 50 členů komunity pracuje tak, že si vydělá na živobytí, a to je také dlouhodobě neudržitelné.
Jízda k propasti
Plán podporuje i ministr obrany Joav Gallant, který současně požaduje větší služné pro ty, kdo slouží v bojových jednotkách, a kratší službu pro ty ostatní. Odpůrci tvrdí, že stav je nadále neudržitelný, nerovnoměrné rozložení zátěže demoralizuje všechny ostatní, a navíc podíl ultraortodoxních narůstá, mezi Izraelci před 18. rokem je jich již kolem 18 procent.
Čtěte také
Sama armáda si není jistá, jestli po charedi rekrutech tolik touží, obvykle postrádají řadu dovedností a znalostí, a vyžadují dlouhé období zácviku, aby srovnali krok s ostatními. Uznává ale, že pojen „národní armáda“, taková, která bude soudržná, vyžaduje nějaký podíl všech obyvatel.
Některé z dřívějších návrhů řešení obsahovaly kompromis – pro charedi mladíky, stejně jako pro mladé izraelské Araby by prý měla být zavedena alternativní služba, třeba beze zbraně, klidně i ve vlastní komunitě, a to by prý vyřešilo alespoň část problému.
Netanjahu teď řeší problém zcela aktuální. Ultraortodoxní strany žádají prodloužení výjimky a k tomu snížení věku, v němž jsou charedi mladíci zbaveni vojenské povinnosti. A chtějí, aby se tak stalo před tím, než se bude schvalovat státní rozpočet, který musí být hotový do konce května.
Hrozí, že v opačném případě rozpočet neschválí, což by vedlo automaticky k pádu vlády – čehož se Netanjahu bojí více než ultraortodoxní strany, které mají své voliče jisté, a jsou nepostradatelné v každé koalici, zatímco premiér se potřebuje udržet za všech okolností. A také ví, že by to nebyla první vláda, která kvůli této izraelské zvláštnosti padla. Celkově ale platí, že problém zatím Izraelci jen oddalovali, a jednou ho budou muset vyřešit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka