Jan Fingerland: Křesťané se v Jeruzalémě necítí bezpečně
Letos se Velikonoce v Jeruzalémě sešly v jednom čase společně s židovským pesachem i muslimským ramadánem. O žádnou idylu ale nešlo. Představitelé řady církví dávají najevo obavy o budoucnost svých sborů. A není to jen kvůli aktuálním izraelsko-palestinským střetům.
Čtěte také
Zástupci několika křesťanských institucí se dokonce před několika dny obrátili na izraelskou vládu, aby udělala maximum pro klidné oslavy velikonočních svátků. Reagovali tak na opakované případy vandalismu namířeného vůči kostelům, restauracím nebo jednomu hřbitovu. Vyskytly se i případy pokřikování, plivání, nebo dokonce fyzický útok.
Četnost podobných incidentů se prý v posledních měsících zvýšila, což představitelé církví přičítají mimo jiné vstupu extremistických stran do izraelské vlády. Někteří z pachatelů mají prý pocit, že dostali k takovým činům zelenou.
Ztráta pocitu jistoty
Podle izraelského tisku mají velkou část podobných případů na svědomí příslušníci jedné konkrétní rodiny, totiž potomků a přívrženců ultraortodoxního rabína Zilbermana. Jeho následovníci se domnívají, že jejich úkolem je aktivně bojovat proti názorům ostatních Židů, ale i jinověrců, jako jsou křesťané, kteří jsou v jeruzalémském Starém městě hodně vidět, a to zejména během svátků.
Čtěte také
Jiné útoky motivované nenávistí spáchali jiní židovští extremisté, výjimečně také zahraniční turisté, dokonce v jednom případě Izraelec křesťanského vyznání původem z Moldávie. Policie proti výtržníkům zasahuje, ale podle církevních představitelů by měla jednat důrazněji.
Věci se kromě izraelského státu ujala i jeruzalémská radnice, která se domnívá, že může některé problémy řešit lépe, zatím se situace ale spíše zhoršovala. Mezi radnicí a křesťanskými církvemi navíc panuje napětí kvůli tomu, že církve odmítají platit za komunální služby. A kdykoli je město vyzvalo k zaplacení dluhu, vyvolaly mezinárodní skandál.
Někteří Izraelci mají též pocit, že církevní představitelé v Jeruzalémě se často zapojují do mezinárodních protiizraelských kampaní, případně že se na křesťanských školách nadále vyučuje protižidovsky zaměřená teologie, jaká z evropského a amerického prostředí už dávno vymizela. To samozřejmě nezbavuje izraelskou vládu povinnosti zajistit všem náboženským skupinám bezpečnost a svobodu vyznání.
Mezinárodně vzato
Čtěte také
Celá věc má mezinárodní rozměr i z jiných důvodů. Do Jeruzaléma dorazily protesty proti návrhu zákona, s nímž přišli dva poslanci za ultraortodoxní stranu Sjednocený judaismus Tóry. Návrh reagoval na velmi intenzivní snahu některých zahraničních křesťanských organizací šířit jejich víru v židovském prostředí a měl propagaci jiných věr zcela zakázat.
Tento zákon, pokud by vůbec byl schválen, by pravděpodobně narazil u Nejvyššího soudu, ale ještě před tím vyvolal negativní odezvu u amerických evangelikálních organizací, které Izrael a specificky Benjamina Netanjahua dlouhodobě podporují. Tato podpora je pro premiéra ještě důležitější než dříve, protože se dostal pod tlak kvůli pokusu o kontroverzní soudní reformu a navíc značně poklesla jeho podpora u amerických židovských organizací.
Benjamin Netanjahu křesťanům v Izraeli obvykle veřejně blahopřeje k jejich svátkům a při té příležitosti se s oblibou zmíní, že jeho stát je jediná země na Blízkém východě, kde jsou křesťané v bezpečí a jejich počty dokonce rostou. Statisticky je to pravda, ale nevystihuje to celou realitu života křesťanů v Izraeli.
Celá věc má v sobě zvláštní paradox – dříve Židé v Evropě žili jako menšina uprostřed křesťanů, v dnešním Jeruzalémě je to naopak. Současně ale Izrael nepřestal být závislý na spolupráci mnoha zemí, které jsou nadále alespoň formálně křesťanské.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
