Martin Horálek: Velikonoce jako multikulturní svátek?

Většina lidí by při hledání původu velikonočních svátků začala intuitivně pátrat v dějinách židovského národa. Právě židovský Pesach má s křesťanskými Velikonocemi zřejmou souvislost. Už Bible nás informuje o tom, že k ukřižování Ježíše Krista došlo právě v období židovských Velikonoc. Z listů apoštola Pavla do Korintu se pak dozvídáme, že křesťané velmi záhy provedli jakousi duchovní asimilaci židovského svátku a původním symbolům přiřadili nový, tentokrát křesťanský obsah.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Italské Velikonoce

Princip, který se v dějinách mnohokrát opakuje. Stejně tak bychom v základu svátku Pesach našli starou nomádskou slavnost, která měla zajistit bezpečný přechod stád ze zimních pastvin na letní. V některých symbolech se zrcadlí i zemědělský svátek Macot, při kterém se božstvům obětoval první koš ječmene s prosbami o bohatou úrodu.

Prolínání stejných symbolů různými náboženskými tradicemi je dobře patrné na příkladu beránka. Původní nomádský rituál spočíval v zabití ročního zvířete a v následném pomazání vchodu do pasteveckého stanu jeho krví.

Provést stejný rituál ukládá také Hospodin Mojžíšovi a Áronovi ve 12. kapitole starozákonní knihy Exodus. Odstartuje tím dramatický příběh vysvobození vyvoleného národa z Egypta. A právě tuto událost si židé připomínají během svátku Pesach. Křesťané pak využívají beránka pro znázornění Ježíšovy oběti.

Naděje a radost ze života

Tento symbol je typický například pro Jednotu bratrskou. Misionáři této církve se v 18. století dostali od Karibského moře přes Afriku, Surinam až do Grónska. Zejména v Severní Americe je Jednota bratrská, známá jako Moravian Church, doposud významnou církví. Jejich modlitebny jsou charakteristické právě vyobrazením probodeného beránka.   

Čtěte také

Velikonoční vejce bývala syrová a značila život. Až později se vyfoukla – jako smrt, říká etnolog

Mnozí si ale v těchto dnech pořídí na stůl velikonočního beránka, aniž by tomu přisuzovali jakýkoliv náboženský obsah. Křesťané si zase uchovávají posvěcené kočičky z Květné neděle nebo upletou pomlázku. Tím se i oni dotýkají prastarých, chcete-li pohanských, rituálů. Těmi si naši předci chtěli v období jarního rozpuku naklonit božstva života a úrody.

Velikonoce jsou zkrátka svátky rozmanité a v pravém slova smyslu multikulturní. Možná je to tím, že směřují k naději a k radosti ze života. A to jsou hodnoty vlastní všem lidem bez rozdílu. Hodnoty, kterých si po zkušenostech z uplynulého roku vážíme zase o trochu víc! 

Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize