Veronika Lefrancois: Italské Velikonoce

Třetí vlna covidové pandemie je v plném proudu, počty nakažených a obětí v Itálii neklesají, a vláda proto přes svátky ještě přitvrdila protipandemická opatření. Apeninský poloostrov už nepředstavuje tříbarevnou mozaiku zón, roztříděných podle závažnosti krize v jednotlivých regionech.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: I v Itálii se zavírají školy, rodiče protestují

Celá země je po tři sváteční dny uzavřena do červené, tedy nejkritičtější zóny se zpřísněným policejním dohledem, podobně jako tomu bylo během Vánoc. Jde vlastně o trochu uvolněnější lockdown. Z domu by se mělo vycházet co nejméně a opouštět vlastní město nebo obec je v těchto dnech zakázané.

Ve Vatikánu je zdravotní situace trochu jiná. Téměř všichni obyvatelé papežského státu už byli proti covidu-19 očkováni a momentálně Vatikán nabízí vakcíny i osobám, které nespadají přímo pod jeho autoritu, tedy například velvyslancům jednotlivých států při Svatém stolci.

Podřízení Itálii

Čtěte také

Severní Itálie rok po kolapsu zdravotního systému. Lidé se vrátili do normálu, ale zůstávají obezřetní

Přesto se církevní stát přizpůsobuje nařízením platným v Itálii. Mše ve svatopetrské bazilice sice probíhají, ale účast veřejnosti na nich je stále silně omezena. Většina aktivit pašijového týdne je vysílána přes vatikánský multimediální kanál na YouTube a některé rituály musely být letos z důvodů pandemie opět úplně zrušeny.

Například symbolické umývání nohou, které papež pravidelně provozoval o Zeleném čtvrtku, nebo tradiční líbání kříže na Velký pátek jsou tradice, které letos z velikonočního kalendáře vypadly.

Všechna tato omezení ovšem nepřispívají k vylepšení hospodářské situace Vatikánu. Stejně jako jiné státy i ten církevní byl covidovou krizí značně ekonomicky postižen. Uzavření vatikánských muzeí a drastický pokles cestovního ruchu způsobily, že Svatý stolec očekává v letošním roce deficit zhruba padesát milionů eur.

Snižování platů

Tváří v tvář této realitě přistoupil papež František před několika dny k dosud nebývalému opatření. Oznámil, že od prvního dubna se snižují platy kardinálů o deset procent. Ostatním katolickým duchovním budou mzdy zredukovány o 3 až 8 procent. Tyto změny se netýkají světského personálu ve Vatikánu, jako jsou například příslušníci ochranky, uklízeči nebo restaurátoři uměleckých děl.

Tito zaměstnanci nežijí ve zdech Vatikánu a nemají byty sponzorované církví, jako je tomu u některých duchovních. Jejich výdaje na domácnost bývají tedy vyšší. Svým novým výnosem se papež snaží ochránit tyto zaměstnance a zachovat jejich pracovní místa.

Už od svého nástupu do funkce se papež František zasazuje o větší transparentnost správy financí církevního státu a bojuje proti korupci mezi vatikánskými úředníky. Jeho úsilí v této oblasti ještě zdaleka není u konce.

Autorka je publicistka