Veronika Lefrancois: Italské Velikonoce

3. duben 2021

Mnozí si ještě dobře vybavují loňské historické záběry z Říma, kdy papež František sloužil velikonoční mši v liduprázdné bazilice svatého Petra. Rok poté se Itálie nachází v podstatě ve stejné situaci jako vloni, takže věčné město letos opět nezažívá příliv věřících a turistů, který býval během Velikonoc obvyklý v předchozích letech.

Třetí vlna covidové pandemie je v plném proudu, počty nakažených a obětí v Itálii neklesají, a vláda proto přes svátky ještě přitvrdila protipandemická opatření. Apeninský poloostrov už nepředstavuje tříbarevnou mozaiku zón, roztříděných podle závažnosti krize v jednotlivých regionech.

Čtěte také

Celá země je po tři sváteční dny uzavřena do červené, tedy nejkritičtější zóny se zpřísněným policejním dohledem, podobně jako tomu bylo během Vánoc. Jde vlastně o trochu uvolněnější lockdown. Z domu by se mělo vycházet co nejméně a opouštět vlastní město nebo obec je v těchto dnech zakázané.

Ve Vatikánu je zdravotní situace trochu jiná. Téměř všichni obyvatelé papežského státu už byli proti covidu-19 očkováni a momentálně Vatikán nabízí vakcíny i osobám, které nespadají přímo pod jeho autoritu, tedy například velvyslancům jednotlivých států při Svatém stolci.

Podřízení Itálii

Čtěte také

Přesto se církevní stát přizpůsobuje nařízením platným v Itálii. Mše ve svatopetrské bazilice sice probíhají, ale účast veřejnosti na nich je stále silně omezena. Většina aktivit pašijového týdne je vysílána přes vatikánský multimediální kanál na YouTube a některé rituály musely být letos z důvodů pandemie opět úplně zrušeny.

Například symbolické umývání nohou, které papež pravidelně provozoval o Zeleném čtvrtku, nebo tradiční líbání kříže na Velký pátek jsou tradice, které letos z velikonočního kalendáře vypadly.

Všechna tato omezení ovšem nepřispívají k vylepšení hospodářské situace Vatikánu. Stejně jako jiné státy i ten církevní byl covidovou krizí značně ekonomicky postižen. Uzavření vatikánských muzeí a drastický pokles cestovního ruchu způsobily, že Svatý stolec očekává v letošním roce deficit zhruba padesát milionů eur.

Snižování platů

Tváří v tvář této realitě přistoupil papež František před několika dny k dosud nebývalému opatření. Oznámil, že od prvního dubna se snižují platy kardinálů o deset procent. Ostatním katolickým duchovním budou mzdy zredukovány o 3 až 8 procent. Tyto změny se netýkají světského personálu ve Vatikánu, jako jsou například příslušníci ochranky, uklízeči nebo restaurátoři uměleckých děl.

Tito zaměstnanci nežijí ve zdech Vatikánu a nemají byty sponzorované církví, jako je tomu u některých duchovních. Jejich výdaje na domácnost bývají tedy vyšší. Svým novým výnosem se papež snaží ochránit tyto zaměstnance a zachovat jejich pracovní místa.

Už od svého nástupu do funkce se papež František zasazuje o větší transparentnost správy financí církevního státu a bojuje proti korupci mezi vatikánskými úředníky. Jeho úsilí v této oblasti ještě zdaleka není u konce.

Autorka je publicistka

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.