Jan Fingerland: Korea zavrávorala, ale neupadla
Letošní zpráva o politických transformacích, kterou vydala Bertelsmannova nadace, pochválila Jižní Koreu na prvním místě za úspěšné budování demokracie. Také ale připouští, že ve stále polarizovanějším klimatu je to stále obtížnější. Teď se ukazuje, že korejská sklenice je opravdu napůl prázdná a současně i plná.
Korejská republika je právem obdivována za ekonomické úspěchy, a také postupně budované demokratické mechanismy. Procedury ale nemohou vše vyřešit za lidi a jejich chyby. Korea má politický systém, v němž má přímo volený prezident zodpovědnost za provádění politiky, ale současně se musí dohodnout s nezávisle voleným parlamentem.
Politická role nespokojenosti
Prezident navíc byl zvolen jako reprezentant nespokojeného proudu. Ten se cítil být znepokojen některými modernizačními tendencemi, včetně tlaku na větší podporu žen, jež v korejské společnosti mají mnohem slabší postavení než v západních demokraciích.
Čtěte také
Atmosféru ovlivňuje i fakt, že sousední severokorejský režim se cítí být posílen svým rostoucím významem pro Rusko zaměstnané válkou na Ukrajině, a korejská společnost se pře i o svou roli v této evropské válce.
Sklenice korejské demokracie je napůl prázdná i v tom ohledu, že můžeme dvojím způsobem hodnotit poslední vývoj. Pro mnohé byl šok, že se prezident vůbec pokusil vyhlásit stanné právo, scénář v zavedené demokracii těžko představitelný. Ale stojí proti tomu také rychlost, s níž byl tento vývoj zase zažehnán.
Čtěte také
Možná jde tedy hlavně o zakolísání jednotlivce, který se rychle vyhoupl nahoru díky svému protikorupčnímu tažení, ale nedokázal fungovat ve standardních poměrech.
Na Koreu jsou upřeny miliony očí, a to nejen kvůli jejímu sporu s KLDR. Korejská republika byla v posledních letech v řadě chápána jako klíčový spojenec. Česká republika by od ní ráda kupovala jaderné reaktory, Korea je důležitý dodavatel vojenské techniky do Polska.
Demokracie a diktatury
Je tu ještě hledisko vývoje demokracie. Po éře, kdy se mluvilo o nové vlně demokratizace ve světě, se trend obrátil. Podle zmíněné zprávy Bertelsmannovy nadace je nyní ve světě 63 demokracií oproti 74 autokraciím. To jsou státy, které zpravidla nemají svobodné volby nebo fungující ústavní stát. Postavení demokracie se prý dlouhodobě zhoršuje.
Čtěte také
Války na Ukrajině i na Blízkém východě jsou mimo jiné projevem střetu demokratického bloku, do nějž patří i Korejská republika, s autoritářským seskupením, reprezentovaným Ruskem, Čínou, Íránem, ale také severní Koreou.
Tyto režimy vycházejí z toho, že je v jejich zájmu ohrožovat demokracie, vyvolávat chaos a vytvářet tak lepší podmínky pro své přežití.
Je tu ještě problém oslabování demokracie a právního státu v samotných demokratických státech. Často za spolupráce samotných voličů, kteří dávají přednost příjemným slibům a rázným řečem před nepříjemnými pravdami a systematickými a promyšlenými reformami. Netrpělivá veřejnost se obrací proti tradičním médiím i institucím, jako jsou nezávislé soudy a další kontrolní mechanismy.
Tomuto trendu, který se projevuje na pravici i levici, napomáhají známé faktory, jako je vliv sociálních médií, negativní dopady globalizace, šíření dezinformací, roli sehrál covid a nejistý bude dopad šíření umělé inteligence.
To se týká i nejstarších demokracií, které by teoreticky měly být modelem všem ostatním. Nelze se potom divit, že demokratický režim kolísá v Koreji. Nebo také ledaskde v Evropě. I ze špatných příkladů a neúspěšných pokusů však lze odvodit nějaké užitečné poučení.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
