Jan Fingerland: Má nekonečná válka smysl?

Všichni vojenští stratégové vědí, že je mnohem lehčí do války vstoupit než z ní pak vystoupit. Ostatně i válka, které se i my účastníme v koalici s řadou dalších národů v Afghánistánu, trvá osmnáctý rok a pro Spojené státy je to tedy nejdelší konflikt jejich dějin.

Ovšem i v našem případě se může stát, že jednou naše angažmá v jižní Asii překoná třicetiletou válku ze 17. století. 

Budiž nám útěchou, že jde o konflikt zcela jiné intenzity a také že na rozdíl od řady jiných válek máme my i Američané, stejně jako Britové či Poláci, docela dobré důvody vytrvat.

Konec konce války

Je pravda, že jak Bush mladší tak i Obama, dávali najevo, že by z tohoto tygra rádi sesedli, ale zjistili, že je spíše nepokouše, pokud zůstanou, kde jsou. Přesně před rokem přednesl svůj pamětihodný projev o amerických zájmech v jižní Asii a Afghánistánu prezident Trump – pamětihodný i proto, že v něm přiznal svůj omyl.

Útok, při kterém zemřeli čeští vojáci, nebude mít zásadní vliv na rozhodování o naší účasti na misích, myslí si Bublan (ČSSD)

• Upravit
• Smazat

Při sebevražedném útoku v Afghánistánu zemřeli tři čeští vojáci. Asi osmnáctiletý atentátník zaútočil na pěší patrolu v blízkosti základy Bagrám u Kábulu v neděli ráno. Útok zranil taky další tři členy hlídky, jednoho Američana a dva vojáky afghánské armády. K atentátu se přihlásilo radikální hnutí Taliban. 

Loni v srpnu řekl, že jeho instinktem bylo se z Afghánistánu stáhnout. Nechal se ale přesvědčit, že rozumnější je zůstat. V žádné zemi není tolik mezinárodně uznaných teroristických organizací, jako právě v Afghánistánu. Jistě, jsou tam i nyní, po vynaložení mnoha životů i jiných hodnot, a dokonce ovládají kolem 70 procent území. Odchod by ale byl pravděpodobně mnohem dražší – opět v životech i jinak.

Američané a jejich spojenci sice na začátku vytáhli do boje proti Tálibánu, organizaci hostící šéfa Al Kaidy Usámu bin Ládina s tím, že jej porazí a zemi vyčistí. Nemoc, která svírá Afghánistán i další země regionu, je chronická a je možné ji jen udržovat na přijatelné úrovni nebo trochu potlačovat. A nejde jen o to bojovat proti Tálibánu, ale také udržovat svůj vliv v místech, odkud se problém šíří.

Civilisté a vyjednávání

V současné době je situace v Afghánistánu stejně špatná jako vloni, za první letošní půlrok dokonce zemřelo více civilistů než ve stejném období předchozího roku, je to téměř 1700 lidí, mnohem více než zahraničních vojáků. Nejtypičtěji lidé umírají při sebevražedných útocích, teprve poté následují obvyklé válečné oběti. Vzrostl také počet civilistů, kteří zahynuli při bombardování, jež se zintenzivnilo.

Důležitým prvkem je také udržování důvěry mezi zahraničními jednotkami a místním obyvatelstvem – součástí tohoto provozu jsou i pěší patroly.
Jan Fingerland

Současně Američané vyjednávají s Tálibánem o určitém příměří, což umožnilo určité rozštěpení v této organizaci a také vzrůstající vliv tamní odnože Islámského státu. Trumpův přístup je tedy relativně pružný, kombinuje vyslání posil o síle 3500 mužů a žen, ale také investuje desítky miliard dolarů do obnovy tamní ekonomiky a vyjednává.

Vyjít z hradby

Důležitým prvkem je ale také udržování důvěry mezi zahraničními jednotkami a místním obyvatelstvem – součástí tohoto provozu jsou i pěší patroly. Právě obhlídka, při které je nutné vystoupit z obrněného vozidla, se stala osudnou třem českým vojákům. Zkušenost ale praví, že dlouhodobý pobyt zahraničních jednotek uvnitř uzavřených táborů je z dlouhodobého hlediska méně účinný.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Jsou věci, které Američané mohou udělat, ale Češi nikoli. To není jen vyjednávání s Tálibánem, ale také tlak na okolní státy, které mohou situaci v Afghánistánu podstatně ovlivnit, v první řadě Pákistán, ale i Írán a některé další.

Soustředěná snaha spojit tyto všechny přístupy dohromady je určitou cestou, jak z Afghánistánu pomalu odejít. Do té doby ale je nutné být tam a právě proto nejsou oběti řady vojáků marné.