Jan Fingerland: Kanada versus Čína versus Amerika
Svět se soustředí na velké spory, jako je ten obchodní i geopolitický mezi Spojenými státy a Čínou. Jenže ten je součástí hustšího spletence dalších rozepří. Stranou pozornosti tak zůstává obchodní válka mezi Čínou a Kanadou. Pro Kanadu je daleká Čína druhým největším obchodním partnerem, hned po sousedních Spojených státech. Pro Čínu, tedy tu kontinentální, je Kanada až 17. Je ale důležitým zdrojem technologií, a také mostem k dalšímu trhu, tomu ve Spojených státech.
Čtěte také
Jenže obchodní i jiné vztahy mezi Pekingem a Ottawou se zhoršují dlouhodobě. Jednání o snížení cel z roku 2017 ztroskotalo.
A ještě předtím, než se v lednu do Bílého domu vrátil Donald Trump, a začal demontovat globální svobodný obchod, bobtnala už kanadsko-čínská celní válka.
Fifty fifty
Kanaďané uvalili vysoké bariéry na dovoz čínských elektrických aut, případně i oceli a hliníku, podobně jako Američané. Dále blokovali některé čínské investice v Kanadě a omezovali instalaci čínského softwaru do mobilních telefonů, jako je chatbot DeepSeek.
Číňané odpověděli cly zejména na dovoz kanadských potravin. To bolí kanadské farmáře, ale Peking si možná vybral pro Kanaďany méně bolestivou cestu a zároveň tím posílil svou potravinovou bezpečnost.
Čtěte také
Čína ale dává najevo, že nadále považuje za nejlepší řešení co nejnižší bariéry v přístupu na trhy, i když tím myslí zejména bariéry pro svůj export a investice v zámoří, nikoli nutně naopak. Všem je zřejmé, že dosavadní uspořádání nejvíce svědčilo právě ČLR.
Vším ještě zamíchal příchod Donalda Trumpa a jeho pokus o přeformátování světového obchodu, ať už s cílem získat větší obchodní výhody pro Ameriku, anebo snad i podpořit návrat výrobních procesů do deindustrializovaných oblastí Spojených států. Kanaďané se tak brání současně proti Američanům i Číňanům a jsou proti nim v relativní nevýhodě.
Čína zatím mluví ďábelsky i andělsky. Čínští představitelé se okatě podivují nad tím, proč hrdá Kanada „slepě následuje Spojené státy“, zatímco by mohla s Pekingem spolupracovat. Třeba při zkoumání kanadské Arktidy a dalších projektech, které by, jak čínští představitelé uvádějí, „prospěly celému lidstvu“.
Zpěv sirén
Napravit se prý dají i nabourané obchodní vztahy, a Peking rovněž rituálně odsoudil Trumpova slova o Kanadě jako 51. státu americké unie, nezávislost Kanady je prý třeba respektovat.
Čtěte také
Čína se takříkajíc snaží odlákat Kanadu od Spojených států podobně, jako se Američané snaží odlákat Rusko od Číny. Vzhledem k Trumpovu agresivnímu tónu vůči Kanadě a zlehčování tradičních spojenectví je pro takovou politiku zoraná půda.
Jenže nedůvěra mezi Ottawou a Pekingem má hlubší kořeny. Číňané nezapomínají, že Kanada zatkla a do Spojených států vydala vysokou čínskou manažerku a následně sama na dlouho uvěznila dva kanadské občany.
Peking též vnímá, že Kanada je kritická k čínské politice v Sin-ťiangu, Tibetu, Hongkongu i na Tchaj-wanu. Čína nedávno popravila čtyři lidi za pašování drog, všichni měli vedle čínského také kanadské občanství, což též vyvolalo negativní odezvu.
Kanada si tedy nedělá iluze, že tu jde jen o obchodní vztahy. Pomocí cel chrání nejen svůj trh před dotovaným importem, ale i před pronikáním čínského vlivu. Nedávná zvláštní komise konstatovala, že právě Čínská lidová republika je nejaktivnější v zahraničním zasahování na kanadské půdě.
Peking například zřídil ilegální policejní stanice, které se zajímají o Kanaďany čínského původu. Zcela bezpečná není v dnešním světě ani Kanada, a to je co říci.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
