Jan Fingerland: Jak se má a co asi dělá Jahjá Sinvár
Tím, kdo před jedenácti měsíci začal válku v Gaze, a kdo ji také může ukončit, je šéf Hamásu Jahjá Sinvár. Jenže ho už dávno nikdo neviděl. Ví se vůbec, zda žije, co dělá a jaký je jeho cíl?
Sinvár je živý a aktivní, tak alespoň působí informace z otevřených médií. Potíž je nejen v tom, že je těžké je ověřit, ale také jak je správně interpretovat. O místě jeho pobytu se jen spekuluje. V zásadě jsou tři nejčastější varianty.
Čtěte také
Buď, že se skrývá kdesi v tunelech. Ty mají stovky kilometrů, o řád víc než třeba pražské metro, a pro Izraelce je zřejmě příliš obtížné je prohledat dostatečně rychle. Za celou dobu se objevil jeden záběr průmyslové kamery krátce po říjnovém útoku, kdy Sinvár v trepkách s rodinou kráčí kamsi do tmy tunelu.
Druhá odpověď zní, že se Sinvár se v podzemí skrývá jen příležitostně, a místo toho se pohybuje nepoznán na povrchu. Podle jednoho tvrzení je převlečen za ženu, tedy asi i se zakrytou tváří. V takovém případě by ale jeho slabým místem byla zrada kohokoli z lidí, kteří by ho v davu poznali.
Třetí možností je, že ve skutečnosti už je dávno někde jinde. Izraelci například v posledních měsících zjistili, že mezi Gazou a Egyptem existovalo kolem padesáti přeshraničních tunelů, navzdory ubezpečování ze strany Káhiry. Sinvár teoreticky mohl uniknout mimo Gazu a dostat se do bezpečí.
Hlavně nenápadně
Podle zvěstí jeho nepolapitelnost souvisí s tím, že komunikuje jen minimálně, jednou či dvakrát za měsíc, a to výhradně pomocí psaných nebo tištěných zpráv. Tím se vyhýbá elektronickému sledování komunikace – podobně kdysi jednal i Usáma bin Ládin. Současně podle televize Al Arabíja nedávno posel vysokého představitele Hamásu zradil, a ten krátce poté zahynul při atentátu.
Čtěte také
Sinvár je údajně nadále aktivní jak při řízení války, zřejmě za pomocí svého bratra Mohameda, který stojí v čele brigád Al Kásam;
tak při stanovování parametrů jednání o příměří. Pokud je známo, nemá o příměří zájem, protože by se musel vzdát některých ze svých požadavků.
V žádném případě se nechce zbavit všech rukojmí, protože ty jsou jeho trumfem v ruce. Současně potřebuje dosáhnout toho, aby se Izraelci vzdali kontroly nad filadelfským koridorem, tedy pásmem mezi Gazou a Egyptem. Hamás pro své přežití potřebuje kontrolovat hranici, naopak Izraelci se v případě svého stažení z koridoru bojí, že Hamás se pak snadno dozbrojí, a nebo i toho, že vyveze část rukojmí ven a dostane je až do Íránu.
Nalezení & rozuzlení
Vzniká otázka, jak by se situace změnila, pokud by byl Sinvár zajat nebo zabit. Tedy zda by to vedlo k rychlejšímu ukončení války, nebo naopak zda by ostatní představitelé Hamásu neměli pocit, že si příměří nemohou politicky dovolit.
Čtěte také
Blíže pravdě je zřejmě spíš varianta, podle které by dekapitace Hamásu pomohla najít bojujícím stranám cestu ven. Už před mnoha měsíci se objevovaly zprávy, podle které představitelé Hamásu v Gaze posílali exilovému vedení signály, že mají zájem o příměří.
Zdá se však, že Sinvár se svého dostižení neobává. Také se objevila zpráva, podle které by případně souhlasil s odchodem do exilu, ovšem současně se slibem, že Izraelci ustoupí od pokusů o jeho likvidaci. Zachoval by si tak život, svobodu a zřejmě i vliv.
Izraelci nadále vyvíjejí na Sinvára tlak přinejmenším tím, že se snaží ho najít. Podle izraelského tisku mu byli už vícekrát na stopě, jednou ho nezastihli o pouhých pár minut, jeho káva prý byla ještě horká.
Zatím Sinvár pije svou kávu a věří, že má času dost. Možná opravdu má.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.