Hamás si z Palestinců udělal živé štíty. Civilní oběti mu nevadí, vytvářejí tlak na svět, popisuje bývalý velvyslanec
Izrael s nezmenšeným úsilím pronásleduje hnutí Hamás v pásmu Gazy. A zatímco obě strany zvažují, jak se postavit k americkému návrhu na příměří, začalo sever Izraele ostřelovat šíitské hnutí Hizballách. „Napětí by se tam teď dalo krájet. Byly to desítky střel namířené na vojenské cíle. Něco podobného udělal Hizballáh po 7. říjnu, aby ukázal, že i tam existuje hrozba,“ uvádí bezpečnostní expert Jiří Schneider a připouští, že situace na severu může dále eskalovat.
Nevylučuje přitom, že situace na severu může dále eskalovat, pokud se nepodaří dosáhnout dohody o příměří.
„Otázkou ale je, kdo rozhoduje. Slyšíme, že Írán do konfliktu povzbuzuje Hizballáh, ten zase bere ohledy na svou bezpečnost. Že Izrael dokázal zabít jeho vysokého velitele, je výstraha, ale ozývají se i libanonští občané, protože případná válka by dopadla na všechny,“ upozorňuje.
Čtěte také
Dohody o alespoň dočasném příměří se nepodařilo dosáhnout před začátkem pouti do Mekky: „Ukazuje to, že řada hráčů, kteří se ohánějí islámem, vůbec nebere ohled na běžné lidi, a na náboženské hodnoty už vůbec ne,“ podotýká.
Bývalý velvyslanec v Izraeli se pozastavuje nad tím, že izraelská vláda sice deklarovala cíl zničit Hamás, zároveň ale nechce trvale okupovat pásmo Gazy. V místech, z nichž se izraelská armáda stáhne, se přitom vlády znovu ujímá Hamás.
„Izraelská armáda je postavena na záložnících, část z nich už byla demobilizována, protože bylo dosaženo těch velkých cílů. Udržovat velké síly v Gaze je nad sílu ekonomiky. Izraelská doktrína je založena na rychlých operacích, nasazení záložníků netrvá měsíce, ale týdny,“ dodává Schneider.
Palestinci jako rukojmí
Spojeným státům se podařilo přimět Izrael, aby souhlasil s návrhem příměří. Premiér Benjamin Netanjahu ale nyní hraje vabank, protože z válečného kabinetu odešel centrista Benny Ganc a bouří se i extremisté, kteří klid zbraní odmítají.
Čtěte také
Jednání nyní prodlužuje Hamás, který si klade nové podmínky a zpochybňuje, zda Izrael návrh skutečně přijal. „K návrhu se vyjádřil úzký válečný kabinet, ne vláda jako celek. Má to i praktický důvod, protože v okamžiku, kdy není jasné, že druhá strana návrh přijímá, je lepší to držet v menším kruhu lidí a počkat, jaká bude reakce,“ míní Schneider.
Podle něj je navíc klíčovou otázkou to, kdo by měl pásmo Gazy spravovat, protože Hamás není pro Izrael rovnocenný partner a představitel Palestinského státu, ale teroristická organizace, která musí složit zbraně.
„I z řad Palestinců v Gaze zaznívá, že jsou rukojmími Hamásu, který z nich udělal živé štíty. Nezáleží mu na počtu obětí, naopak se i vyjádřil v tom smyslu, že mu mrtví na palestinské straně nevadí, protože vytvářejí tlak na mezinárodní společenství,“ uzavírá.
Jak by měla probíhat obnova pásma Gazy? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Žantovský: Zatykače na lídry Hamásu i Izraele jsou v první řadě politické gesto
Prokurátor ICC požádal o vydání zatykačů na lídry hnutí Hamás i na představitele Izraele. „Je to jako stavět do jedné řady teroristy a jejich oběti,“ konstatuje Žantovský.
-
Jan Fingerland: Smíšené pocity aneb Izrael si své narozeniny připomíná s rozpaky
Státy se udržují idejemi, na kterých vznikly, napsal T. G. Masaryk. Izraelci v den narozenin svého státu přemýšlejí, které ideje to byly a zda se je podařilo naplnit.
-
Ve válce Izraele s Hamásem nejsou žádná dobrá řešení. Existují jen ta špatná, myslí si analytik
Rafah na jihu Gazy je posledním místem zatím odkládané izraelské operace. „Hlavním důvodem izraelské ,neakce‘ je, že neví, co by mělo následovat,“ míní analytik Bureš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
