Jan Fingerland: Hamás otřesený atentáty se snaží udržet rovnováhu

Čtěte také

Šéf Hamásu Haníja byl „eliminován“. „Zkomplikuje to jednání o rukojmích,“ upozorňuje analytik Tureček

Chálid Mišál je jakási sázka na jistotu, protože Hamás už dříve vedl, právě před nástupem Haníji. Není ale jisté, jestli se nejedná jen o dočasné opatření před tím, než se hnutí usnese na někom definitivním.

Současně je zřejmé, že tradiční postup, kdy se o podobné otázce vede debata na několika úrovních, včetně hlasů důležitých hamásníků v izraelských věznicích, není momentálně možný. Není dost času a komunikace je narušena válečným stavem.

Hamásu navíc hrozí, že spor o Haníjova nástupce uvede organizaci do chaosu, protože vyplynou na povrch rozpory, které v Hamásu dlouhodobě doutnají.

Trhliny v Hamásu

Jedním lomem je spor mezi vůdci domácími a exilovými. O tom, zda a jak se uskuteční příměří, ve skutečnosti nerozhodoval ani tak Haníja z Kataru, jako spíš vojenští představitelé Hamásu v Gaze. Jeden z nich, Muhammad Díf, je, jak jsme se nyní dozvěděli, už nějakou dobu po smrti.

Druhý, Jahjá Sinvár, je tím, kdo poslední válku začal a jen on ji může doopravdy ukončit. A ten, zdá se, o příměří zatím nestojí. Spekuluje se o tom, do jaké míry byl útok ze 7. října jeho iniciativou, mimo jiné také jako součást rivality mezi vedením „doma“ a v „exilu“.

Čtěte také

Hamás si z Palestinců udělal živé štíty. Civilní oběti mu nevadí, vytvářejí tlak na svět, popisuje bývalý velvyslanec

Pokud Haníja chtěl uzavřít příměří, jak se nyní v mnoha médiích tvrdí, i když bez důkazu, zdědí tento rozpor i Mišál, který rovněž nebude mít z Kataru přímý vliv na dění v Gaze. I on je nyní rutinně označován za umírněného představitele Hamásu. Spíše tedy méně radikálního nebo méně fanatického, než je třeba Sinvár.

Dalším lomem, který Hamás řeší, je spor o vliv zahraničních hráčů. Zemřelý Ismaíl Haníja byl jedním z těch, kdo pomáhali vtáhnout Írán do palestinské politiky, což Hamásu umožnilo mohutně se vyzbrojit jak v Gaze, tak na Západním břehu. Ne všichni Palestinci, a ne všichni Arabové byli s tak hlubokým zapojením Íránu do palestinské věci spokojeni.

Chálid Mišál je považován za někoho, kdo nemá k Íránu tak blízko. Také se dostal do sporu s režimem v Sýrii, vlastně íránským klientem, protože sympatizoval s povstáním tamních sunnitů proti Bašáru Asadovi.

Odpověď je pod Gazou

Proti Mišálově trvalému vůdcovství Hamásu může mít Teherán výhrady a prosazovat někoho jiného. Padla ještě dvě jména jiných vysokých představitelů Hamásu, Músy abú Marzúka a Chalíla al-Chajji. Oba dva rovněž sídlí v Kataru, nejde o vůdce, kteří by byli přímo v Gaze nebo na Západním břehu.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jak Gaza hýbe americkou politikou

Kdesi v pozadí se odehrává ještě boj regionálních hráčů o prestižní vliv na palestinské záležitosti, v němž se střetají nearabské mocnosti jako Írán a Turecko, a arabské státy jako Saúdská Arábie, Egypt, Emiráty nebo Katar.

Izraeli se podařilo v posledním období zlikvidovat hned několik představitelů Hamásu, což vytváří tlak na Hamás v exilu, ale zatím není jisté, jak velký dopad to bude mít na funkčnost hnutí a jeho ozbrojeného odporu přímo v Gaze.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Je velmi pravděpodobné, že se Izraelci snaží zlikvidovat Jahju Sinvára, který pravděpodobně sedí ukryt v bunkru někde hluboko pod Gazou a kde je, vědí údajně jen asi tři lidé. Jeho odstraněním by se situace na bojišti pravděpodobně změnila mnohem více než úspěšným atentátem na Haníju.

Autor je komentátor Českého rozhlasu