Jan Fingerland: Íránský jaderný program je zpátky, ale kde?

Konkrétně se jednalo o uran obohacený na skoro 84 procent, přičemž dosud Íránci obohacovali jen na 60 procent – a i to bylo výrazně více, než připouštěla mezinárodní dohoda o omezení íránského jaderného programu z roku 2015. Za kritickou hranici se považuje uran obohacený na 90 procent.

Čtěte také

Marek Hudema: Rusko a Írán

Donald Trump od této dohody o pár let později odstoupil, ovšem ujednání mezi Íránem a několika dalšími státy mělo platit dál. Jenže se ukázalo, že bez USA je dohoda nefunkční, protože Teheránu šlo hlavně o zrušení amerických sankcí.

Aby si vynutil návrat k dohodě, začal Írán postupně porušovat jednotlivé klausule, tedy začal obohacovat větší než povolené množství uranu a na vyšší míru. Jeho množství i stupeň obohacení už dávno přesáhly to, co by Írán potřeboval pro energetické účely. Teď už by podle některých odborníků mohl vyrobit několik jaderných náloží nebo je k tomu blízko.

Uran v mlze

Čtěte také

Jan Fingerland: Jaderný Írán ve stínu jaderného Ruska

Je tu otázka, co se přesně stalo. Buď se jednalo o nezáměrně a náhodně vyrobené malé množství vysoce obohaceného uranu. Ovšem podle odborníků se nic takového nemůže stát omylem. Nebo byl Írán znovu přichycen při činnosti, kterou tajil a připustil teprve, když už se nedala popřít.

Třetí možností je, že Íránci sami okázale porušili další červenou čáru a přímo usilovali o to, aby se o tomto kroku vědělo. Vyslali tím nějaký vzkaz, třeba že Západ, zaujatý jinými otázkami, by se měl více snažit o návrat k dohodě a tedy i tomu, co Írán zajímá nejvíce, tedy odbourání sankcí.

Odborníci a diplomaté se nyní přou o to, jak novou situaci vyložit. Nejčastěji se cituje stanovisko ředitele CIA Williama Burnse, podle kterého se zatím Teherán rozhodl zbraň nevyrobit, ale shromažďuje poměrně vysoké množství obohaceného uranu, aby si tuto možnost uchoval. Teoreticky by mohl vyrobit několik bomb během pouhých několika týdnů.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izrael zesiluje tlak na Írán

Podle jiných názorů Íránci nemají pohromadě všechny technologie, tedy také schopnost udělat z obohaceného uranu dostatečně malé jaderné hlavice a také střely, které by je dopravily k nepřátelským cílům, třeba do Izraele, Saúdské Arábie, k americkým jednotkám v oblasti a podobně.

Právě skutečnost, že minulá dohoda nepokrývala íránský balistický program, vedla mimo jiné k Trumpovu rozhodnutí od smlouvy odstoupit. Ovšem právě ve vývoji střel Írán v posledních letech hodně postoupil.

Nové souvislosti

Vše se děje ve zcela novém mezinárodním kontextu. Zaprvé se v Íránu režimu pravděpodobně podařilo zadusit občanskou vzpouru, ale teď bude muset vládnout tvrději, což znamená posílení Revolučních gard. Za druhé panují obavy, že nejvyšší duchovní vůdce Chámenejí, který zatím nedal příkaz bombu vyrobit, je velmi nemocen a po jeho skonu by právě gardy získaly větší vliv.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Írán, někdejší velmoc, která žije desítky let pod svým potenciálem

A za třetí se pozornost kvůli válce na Ukrajině odvrátila od otázek, jako je íránský jaderný program. Přitom by to mělo být právě naopak. Jaderná mocnost Rusko je nyní Teheránu velmi zavázaná za jeho podporu, která zahrnuje i přímé dodávky zbraní, zejména dronů.

Za ty musí nějak zaplatit. Íránské zásoby obohaceného uranu jsou podle mezinárodního ujednání uskladněné právě v Rusku. To také může Íránu předat jaderné technologie, balistické střely nebo pokročilé radarové systémy. Ty by lépe zabezpečily jaderná zařízení v Íránu i další budovy v Sýrii i Libanonu.

To zvláště zajímá Izraelce, kteří se cítí být prvořadým terčem případného íránského jaderného úderu. Přitom Izraelci sami sebe značně oslabili vnitropolitickým napětím a přetlačováním mezi radikálními stranami ve vládě a institucemi, jako je armáda nebo tajná služba.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Nejen Evropa, dokonce i Izraelci jsou zřejmě zaskočeni íránským postupem a Netanjahu mluví o nutnosti zasáhnout proti jaderným zařízením raději dříve než později. Není jisté, že se to stane, Netanjahu je vnitropoliticky velmi oslabený, a navíc tentýž politik prohlásil, že íránské ústupky se podařilo dosáhnout právě jen díky důvěryhodné izraelské hrozbě – jen hrozbě, ovšem důvěryhodné. Vlastně se hraje o hodně.

Autor je komentátor Českého rozhlasu