Jan Fingerland: Hrozné dny aneb Izraelci a Palestinci rok poté

Statisticky vzato jde o 365 dní bojů s krátkými přestávkami, pokud nepočítáme desetiletí konfliktu, který loňskému útoku předcházel. 7. října zahynulo 1,2 tisíc lidí, Izraelců ale i cizinců.

Čtěte také

Letní speciál: My, Izrael a Palestinci. Dva eseje o emocích, které Gaza vyvolala v Česku

V zajetí zůstává přes sto lidí, pokud jsou stále naživu. Při odrážení jednotek Hamásu ještě na izraelském území zahynulo asi tisíc útočníků. Pak se válka přenesla do Gazy, nejdříve ze vzduchu, a po 20 dnech i v rámci pozemní invaze.

Tento rok znamenal na palestinské straně smrt více než 40 tisíc lidí v Gaze, podle úřadů řízených Hamásem. Podle izraelských zdrojů zabila izraelská armáda kolem 17 tisíc bojovníků Hamásu, Islámského džihádu a dalších ozbrojenců.

V Libanonu do 7. října letošního roku zahynulo podle izraelských tvrzení také 800 ozbrojenců Hizballáhu. Na izraelské straně zahynulo v posledním roce přes 700 vojáků, většina v Gaze, část na izraelském území nebo nyní v Libanonu. 

Druhá fronta

Počet mrtvých a okolnosti, za nichž zahynuli, se staly součástí druhé, mediální a psychologické fronty této války. Podobně jako míra destrukce domů a infrastruktury v Gaze. Nevládní organizace DDMG (Decentralized Damage Mapping Group) na základě satelitních snímků v létě uvedla, že 59 procent domů v Gaze bylo zničeno částečně, nebo úplně.

Čtěte také

Jan Fingerland: Smrt v Bejrútu

Podle izraelské armády bylo v Gaze nalezeno 4,7 tisíc šachet vedoucích do několika set tunelů. Na izraelské území dopadlo 26 tisíc raket různého typu, z Gazy, Libanonu, Sýrie, Iráku, Jemenu a Íránu. Několik desítek tisíc lidí, žijících dříve blízko hranic s Libanonem nebo Gazou, zůstává vnitřními vyhnanci.

Součástí strategie Hamásu, a možná i Íránu, bylo zavléct Izraelce do války, která ho sice neporazí, ale zásadně poškodí jeho jméno ve světě. To se do značné míry povedlo.

Čtěte také

Kalhousová: Útoky Hizballáhu činí sever Izraele neobyvatelným. Armáda je unavená, ale musí reagovat

V ulicích západních měst pochodují tisíce lidí protestujících proti izraelskému postupu, někdy i jeho samotné existenci, čtyři evropské státy letos uznaly Palestinu jako stát, a to bez ohledu na to, kdo by v něm vládl.

Podle průzkumu veřejného mínění v západních státech stoupl počet lidí, kteří mají negativní postoj k Izraeli ze zhruba 50 na 70 procent. Počet těch, kdo se na Izrael dívají se sympatiemi klesu ze zhruba 30 na 15 – příslovečné nůžky se tedy ještě více otevřely.

Dvojčata proti sobě

Izraelci i Palestinci mají za sebou více než těžký rok, současně se ale jejich postoje v něčem podobají. Kolem 90 procent soudí, že druhé straně nelze věřit a vyvolává v nich strach. Přes 60 procent Izraelců i Palestinců se domnívá, že ti druzí na nich chtějí spáchat genocidu.

Čtěte také

Jan Fingerland: Za co Arabové děkují „izraelským ďáblům“

Oba národy soudí, že je legitimní používat proti druhému násilí, i když trochu v jiném smyslu. Přes 80 procent Palestinců uvedlo, že činy spáchané 7. října loňského roku byly správné. Podobný podíl Izraelců se domnívá, že tehdejší zvěrstva je opravňovala k vojenskému útoku na Gazu. Pozoruhodné je, že za spravedlivou válku považuje i většina těch, kdo se počítají k levici.

Tři čtvrtiny Izraelců by nyní ovšem válku ukončily, i za cenu nezničení Hamásu, pokud se budou moci vrátit rukojmí.

Naopak mezi Palestinci se Hamás stále těší největší podpoře, i když ne podpoře nadpoloviční. Pozoruhodné je, že Arabové žijící v Izraeli schvalují 7. říjen jen 28 procenty. Naopak v posledním válečném roce překvapivě narostl počet těch arabských občanů Izraele, kteří dobrovolně narukovali do izraelské armády.

Velká skepse panuje i ohledně vyústění této války, tedy správnosti nebo životaschopnosti dvoj-státního řešení: vznik palestinského státu, a současně uznání legitimity a hranic Izraele.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Podle dodatečných otázek se zdá, že by toto procento stouplo, pokud by byly splněny určité podmínky, případně učiněna konkrétní gesta.

Řešení neustále zmiňované světovými státníky však zatím považuje za cestu vpřed méně než polovina Izraelců i Palestinců. Jedna skupina nadále dvoj-státní řešení podporuje třemi čtvrtinami – jsou to zmínění izraelští Arabové.

Autor je komentátor Českého rozhlasu