Jan Fingerland: Finsko jde doprava

4. duben 2023

Dosavadní finská premiérka Sanna Marinová by mohla voliče obvinit z nevděku. Provedla zemi pandemií a pak ruskou válkou v sousedství a těsně před vstupem Finska do NATO prohrála volby. Vítězem je pravicová Národní koaliční strana Petteriho Orpa, jež získala oproti minulým volbám deset křesel navíc. On sám to označil za vzkaz Finů, že chtějí změnu. Skutečnost je ale trochu složitější.

Čtěte také

Orpova strana zvítězila, ale bylo to v těsném souboji tří stran, přičemž všechny dostaly zhruba po pětině hlasů, doslova s rozdílem desetin procenta. Na prvním místě byla pravicová Národní koaliční strana, těsně za ní Strana Finů a na třetím místě se umístila dosud vládnoucí sociální demokracie Sanny Marinové.

Nevítězství levice

Ovšem i ona zvýšila počet křesel své strany, ale ne tolik jako vítězná pravice. A také se tak stalo hlavně na úkor dosavadních koaličních partnerů na levici. Paradoxně to připomíná nedávný vývoj v sousedním Švédsku, kde předsedkyně sociálních demokratů Magdalena Anderssonová také musela opustit křeslo premiérky poté, co sice získala pro svou stranu více hlasů, ale ne dost na vítězství a za cenu oslabení jiných levicových stran.

Čtěte také

Podobnost se Švédskem spočívá i v úspěchu populistické protiimigrační strany, v tomto případě Strany Finů. Ta se, opět podobně jako Švédští demokraté, přinejmenším formálně distancuje od svých krajně pravicových kořenů, pod vedením moderně hovořícího předsedy – ve finském případě předsedkyně Riiky Purraové. Tato politička svou stranu dovedla na druhé místo a odsunula sociální demokraty s malým odstupem až na třetí pozici.

Byli tedy finští voliči nevděční, když úspěšnou premiérku poslali do opozice? V kampani podle pozorovatelů nehrála velkou roli ruská invaze na Ukrajinu ani úspěšná přihláška do NATO. A dokonce ani nějaká zvláštní neobliba Sanny Marinové, jejíž výkon příznivě hodnotily dvě třetiny Finů, bez ohledu na to, zda se hlásí k pravici či levici.

Napravit rozpočet

Hlavním tématem voleb byla ekonomika. Vítěz voleb Petteri Orpo tvrdí, že sociálně demokratická vláda stát příliš rychle zadlužuje, a přišel s plánem na snížení veřejných výdajů, ale také některých daní.

Čtěte také

Tato rétorika slavila úspěch. Jednou z otázek je udržitelnost penzijního systému při nedostatku mladých zaměstnanců, přičemž druhá nejúspěšnější Strana Finů odmítá dovoz pracovní síly ze zahraničí, zejména mimo Evropskou unii. Není také jisté, zda bude Petteri Orpo připraven se Stranou Finů jednat o koalici, teoreticky by se mohla sociální demokracie vrátit do vlády.

Sanna Marinová ovšem patří k levému křídlu strany, a tak bude s pravicovou Národní koaliční stranou a jejím programem osekávání výdajů těžko hledat společný kompromis.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Velmi odlišná je image obou stranických předsedů. Sanna Marinová byla jednou z nejmladších premiérek na světě, a navíc s kouzlem rockové hvězdy. Vystřídá ji klidný suchopárný politik, kterého jeden finský politolog popsal jako „ideálního zetě“. Oproti Marinové nenabízí žádné velké emoce, ale ty prý finští voliči nevyžadují.

Jsou věci, které se nemění, a to je postoj k Ukrajině, ke vstupu Finska do NATO a vůči Evropské unii. Z hlediska střední Evropy tedy jde hlavně o posun estetický.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio