Jan Fingerland: Proč do toho Finsko a Švédsko jdou společně
Vztahy Finska a Švédska nebyly v dějinách vždy bezproblémové, a také jejich chápání zahraniční politiky se často lišilo. Jenže nová realita nejen sblížila jejich perspektivu, ale také vytvořila situaci, v níž, jak sami zjistili, se vzájemně potřebují. Oba státy se v období Studené války rozhodly pro neutralitu, i když každý ze svých důvodů a ve vlastním pojetí. Na této dráze setrvaly i po rozpadu Sovětského svazu.
Čtěte také
Současně ale Stockholm i Helsinky v roce 1995 vstoupily do Evropské unie, tehdy Evropského společenství. To by před rokem 1990 bylo také považováno za určité porušení neutrality. Je tedy více než symbolické, vlastně logické, že Švédové i Finové tehdy udělali tento krok společně.
A o čtvrt století později totéž platí i pro vstup do NATO – podle tamního tisku Stockholm dokonce žádal Helsinky o odklad jejich vlastního oznámení o vstupu. Jedním z možných výsledků bylo, že nakonec se pro vstup rozhodne jen Finsko, které se cítí být pod větším tlakem ze strany Ruska, a také má menší psychologickou vazbu na svou dosavadní neutralitu.
Sňatek z rozumu
Čtěte také
Jenže i ve Švédsku dospěli k závěru, že výhody neutrality se vyčerpaly. Navíc, pokud by vstoupilo jen Finsko, vystavilo by to Švédsko mnohem většímu tlaku z Ruska, jako jediné by zůstalo bez garancí, které Severoatlantická aliance skýtá.
Avšak společný vstup dává logiku i jinak. Pro obranu Švédska je potřeba finského území a naopak. Švédsko by tvořilo bariéru mezi Norskem a Finskem. Už v roce 2018 se obě země dohodly na tom, že jejich armády mohou překračovat vzájemné hranice.
Současně Finsko už v roce 2014 podepsalo s NATO dohodu, která umožňovala aliančním jednotkám procházet v období krize přes jeho území. Po ruském útoku bylo Finsko zahrnuto do systému sdílení informací s ostatními členy NATO, a zároveň se prohlubovala spolupráce s Británií a také ostatními severskými členy NATO.
Čtěte také
Navzdory tomu všemu ale obě vlády nikdy nepodepsaly dohodu, která by je bezvýhradně zavazovala vystoupit na obranu toho druhého, a od svých partnerů v Dánsku a Norsku dostávaly signál, že jako nečlenské země nemohou počítat s automatickou pomocí v případě ruského útoku.
Dále, společná švédsko-finská cvičení a sdílení informací vedla ke stavu, kdy obě armády mohou nejen snadno vstoupit do aliance, ale už nyní bezproblémově spolupracovat navzájem. Letouny obou zemí mohou využívat vojenská letiště toho druhého, jejich loďstva jsou tak secvičená, že údajně mohou vystupovat jako jedna skupina.
Kompatibilní odlišnosti
Čtěte také
A je tu ještě jedna důležitá věc. Obě země jsou si nejen podobné, ale také odlišné, což vlastně znamená, že se mohou doplňovat. Finsko má braneckou armádu, a je schopno rychle povolat do zbraně 280 tisíc vycvičených mužů a žen – tedy mnohem více než dvojnásobně lidnaté Švédsko, a vlastně více než podstatná část členských zemí NATO.
Finové mají také podle listu The Local vůbec největší dělostřelecké kapacity v západní Evropě, a současně pokročilý protiraketový systém, který je schopen zasáhnout cíle i uvnitř Ruska. Finsko obecně díky své poloze do Ruska mnohem více „vidí“, což je důležité právě pro sousední Švédsko.
Švédsko sice vynakládá mnohem menší částky na obranu, ale je bohatší, a má například pět ponorek, zatímco Finsko nemá žádné. Švédové také mají poměrně silné letectvo o více než sedmdesáti strojích JAS Gripen, navíc vlastní výroby. Tuhle slabinu ale Finové brzy trumfnou tím, že nakoupí desítky amerických letounů F-35. I to ale mohou Švédové považovat za výhodu pro sebe.
Společný vstup do aliance je tedy nejen jednodušší, ale vlastně nejlogičtější odpovědí na momentální situaci obou zemí, i když Finové měli o svém kroku menší pochybnosti, než jejich západní sousedé.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
