Jan Fingerland: Švédsko končí éru geopolitického svatouškovství

17. květen 2022

Snad žádná země nevstupovala s tak smíšenými pocity do Severoatlantické aliance, jak to brzy zažije Švédsko. Toto království prostě následuje poznanou nutnost. Švédsko bývalo vojenskou mocností, jak nám připomíná ruka s mečem na pražském znaku, vzpomínka na obranu města před švédskými výboji v 17. století.

Jenže Švédové naposledy vedli válku před více než dvěma staletími, pak udělali zcela vědomé rozhodnutí, že se z evropských bojišť stáhnou. Na své straně měli geografii, totiž odlehlou polohu. Současně si ale švédská politika byla po celou existenci Sovětského svazu vědoma nebezpečí z Východu, například na základě zkušenosti svého finského souseda. 

Dvě severské cesty

Právě na srovnání s Finskem lze ilustrovat některé podstatné rozdíly. Finská neutralita měla jiný původ a místo ve finském sebenazírání, jak jsme o tom v tomto pořadu už dříve hovořili. Především ale oba státy reagovaly odlišně na konec studené války a následný rozpad Sovětského svazu.

Čtěte také

Finsko, přímý soused Ruska, nikdy nezrušilo brannou povinnost, modernizovalo výzbroj a udržovalo vysoké obranné výdaje. Helsinky by mohly snadno povolat do zbraně 280 tisíc vycvičených mužů a žen. Švédsko naopak přivítalo novou éru rychlým poklesem veškerých zbrojních výdajů a redukcí výzbroje i mužstva.

Na druhou stranu ale Švédsko nebylo úplně naivní a po ruském záboru Krymu v roce 2014 reagovalo mnohem citlivěji než státy střední Evropy na novou situaci. Švédové začali znovu modernizovat a zvětšovat armádu, obnovili brannou povinnost, i když povoláváni jsou jen nemnozí, a vrátili se na základnu na velkém ostrově Gotland v Baltském moři. Právě na případu Gotlandu lze ilustrovat novou situaci Švédska po roce 2014, případně po letošním únoru.  

Vachrlatá pozice

Ruský přístup ke švédským úvahám o připojení k alianci byl pozoruhodný. Místo pokusu ubezpečit tamní veřejnost, že vstoupit do NATO je drahé a zbytečné, se ruské lodě, ponorky a letouny opakovaně výstražně pohybovaly v pohraniční oblasti včetně Gotlandu, který byl vzhledem k poloze první na ráně.

Čtěte také

Moskvě se tak podařilo postupně umořit hlady skoro všechny švédské posvátné krávy jako iluze, že země by měla stát v čele jaderného odzbrojení, a musí tedy zůstat mimo NATO. Když se takto Rusům podařilo oslabit švédskou rezistenci vůči svodům Aliance a současně nahnat do ní sousední Finsko, nastal okamžik, kdy se Švédsko ocitlo na nakloněné rovině.

Pokud by se rozhodlo být „neutrálním“ státem, zůstalo by v podstatě osamoceno, protože v baltské oblasti už jsou jen členské státy NATO – nebo Rusko. Ruský tlak na něj by podstatně zesílil. Zvláště ošemetná by byla situace ostrova Gotlandu, vystrčeného do moře, jenž by byl ideálním cílem, pokud by se Rusko rozhodlo vrátit k salámové taktice, jak si ji vyzkoušelo třeba na Krymu nebo v Doněcku. Rusko by Gotland snadno obsadilo a Švédsko by mohlo jen přihlížet.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Dosavadní členské státy NATO jako Dánsko nebo Norsko vyslali do Stockholmu vzkaz, že jejich prioritou je kolektivní obrana v rámci Aliance. Švédskou neutralitu občas chápali jako tamní egoismus a svatouškovství, které oni nehodlají krýt. I kdyby se nakonec, třeba ve vlastním zájmu, rozhodli švédským sousedům v případě ruského útoku pomoci, ztratili by Švédové rozhodující desítky hodin.

Švédsko se tedy velmi pravděpodobně stane členskou zemí Aliance. Možná bez nadšení, ale s úlevou. Do NATO je dostal Vladimir Putin a geopolitická logika Severní Evropy.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.