Jan Fingerland: Evropští Židé v židovské Evropě

Gita Zbavitelová: Vraždění v americké synagoze – v USA i Evropě sílí antisemitismus

• Upravit
• Smazat

Jeden americký obdivovatel Hitlera v sobotu zastřelil jedenáct věřících v synagoze v Pittsburghu s výkřikem „všichni tihle Židé musí zemřít!“.

Jde o výzkum, který si zadala stanice CNN, a to shodou okolností krátce před střelbou v Pittsburské synagoze. V USA se čím dál více mluví o nárůstu nenávisti k Židům v americké společnosti. Výzkum se však zabýval antisemitismem v Evropě, místě, kde nenávist k Židům kdysi vedla až k průmyslovému vyhlazování.

Týká se západoevropských států, jako je Británie, Francie a Švédsko, a jen dvou zástupců postkomunistické Evropy, Polska a Maďarska. Německo a Rakousko jsou zřejmě zástupci někdejších pachatelů, ale podobně jako Francie nebo Švédsko jsou také hostiteli velkých muslimských komunit.

Potíž s počty

Podle CNN výzkum neukázal příliš utěšený obrázek, protože relativně vysoké procento obyvatel zastává antisemitské názory nebo věří v obraz světa silně zatížený protižidovskými stereotypy.

Antisemitismus je v západní Evropě na vzestupu, v Česku ho naopak ubývá, hodnotí politolog

• Upravit
• Smazat

Německá velkoměsta prý nejsou pro Židy bezpečná a místo jarmulky by měli raději nosit jiné pokrývky hlavy. Takovou radu pro turisty z Izraele má předseda ústřední židovské rady v Německu Josef Schuster. Antisemitských útoků podle něj přibývá, a to nejen ve čtvrtích, kde žijí přistěhovalci z arabských zemí.

Zhruba pětina dotázaných se domnívá, že antisemitismus je především reakce na každodenní chování Židů, více než čtvrtina jej považuje za logickou odpověď na izraelskou politiku. Zhruba třetina věří, že Židé mají příliš velký vliv na světovou politiku, případně finance nebo média.

Tyto názory vyznívají zvláštně v sousedství jiných zjištění. Například že zhruba polovina dotázaných soudí, že žádného Žida pravděpodobně nikdy osobně nepotkali.

Mnozí dotázaní mají také posunutou představu o počtech Židů. Většinou se domnívali, že jejich země je z 3-10 procent židovská a že asi 20 procent všech lidí jsou Židé. Byli překvapeni, když zjistili, že Židé představují asi dvě promile lidstva.

Nejasné vzpomínky

Výzkum také ukázal, že část Evropanů má velmi malé povědomí o holokaustu nebo nacismu. Týká se to i Hitlerova rodiště, každý sedmý mladý Rakušan nikdy neslyšel o vyhlazování Židů, v téže zemi 40 procent všech dotázaných uvedlo, že o holokaustu ví jen málo – je to největší číslo ze všech sedmi států.

Jindřich Šídlo: „Jude Slavia! Ale my to tak přece nemyslíme!“

• Upravit
• Smazat

Jak říká stará, lehce poupravená moudrost, fotbal je hra, kterou hrají 90 minut proti sobě dva týmy o jedenácti hráčích.

Současně ovšem tři čtvrtiny Evropanů soudí, že je třeba genocidu Židů připomínat, aby se podobným událostem zabránilo do budoucnosti. Většina tedy zastává velmi odlišný názor.

Potíž s podobnými průzkumy je mimo jiné v tom, že jednotlivé údaje vyžadují složitou interpretaci, která nakonec ukáže, že číselná data se vlastně nedají vzájemně srovnávat.

Například velká část antisemitsky vyznívajících odpovědí v západoevropských státech pochází od obyvatel blízkovýchodního původu. Podobné skupiny nemají obdobu v zemích, jako je Polsko nebo Maďarsko.

Deset procent

Současně v Evropě existuje sklon poměřovat veškerý antisemitismus tím nacistickým, ačkoli jde o ten nejvyhrocenější a relativně netypický. Mnohem běžnější je nevůle vůči Židům, odmítání s Židy bydlet nebo různé protižidovské pověry a stereotypy.

Robert Schuster: V Německu roste antisemitismus, chybí shoda na společných hodnotách

• Upravit
• Smazat

Neuplyne dne, aby nebyly v německých městech, často na centrálních náměstích, páleny izraelské vlajky, případně transparenty s vyobrazením šesticípé Davidovy hvězdy.

Ty jsou velmi rozšířené v zemích, jako je Polsko, současně ale tamní Židé nezažívají žádné fyzické ohrožení ze strany okolí, zatímco ve Francii a nyní i v Německu se slovní i fyzické útoky staly skoro každodenním jevem.

V Polsku je také jednoznačně největší podíl lidí, kteří věří, že holokaust je třeba připomínat, a nebo že Izrael má právo existovat jako židovský stát. V někdejších postkomunistických státech je také mnohem slabší ultralevicový antisemitismus maskovaný jako kritika Izraele.

Intepretace výsledků by měla zahrnovat ještě jedno konstatování. Asi desetina Evropanů v sedmi zemích otevřeně připustila, že má negativní názor na Židy – tedy „celých“ deset procent, nebo „jen“ deset procent.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Protože 16 procent uvedlo, že špatně smýšlí o sexuálních menšinách, 36 procent o imigrantech a 39 procent o Romech. Není lehké být v Evropě Židem, ale je těžší být příslušníkem řady jiných menšin.