Gita Zbavitelová: Vraždění v americké synagoze – v USA i Evropě sílí antisemitismus
Jeden americký obdivovatel Hitlera v sobotu zastřelil jedenáct věřících v synagoze v Pittsburghu s výkřikem „všichni tihle Židé musí zemřít!“.
Je to nejhorší útok na židovskou komunitu v americké historii a součást sílícího antisemitismu ve Spojených státech i Evropě. Cílem útoků jsou Židé, jejich školy, střediska, hřbitovy i synagogy.
Britskou poslankyni smetly její antisemitské výroky
Novinářka Maya Oppenheimová z britského deníku Independent bilancuje kariéru poslankyně za britskou Labouristickou stranu Naz Shahové, Angličanky pákistánského původu. Do politiky ji přivedla traumata z dětství a mládí, ale nyní ji strana vyloučila.
Antisemitismus v USA roste od loňského příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu. Podle Anti-Defamation League vloni došlo ke skoro dvěma tisícům antisemitských incidentů oproti dvanácti stům v roce 2016.
V Evropě je situace ještě horší. Antisemitismus tu „zdomácněl“ a dosahuje nejvyšší úrovně od druhé světové války. Stále častěji jsou napadáni Židé ve Francii. K nejhrůznějším činům patří vražda tří dětí a učitele francouzsko-alžírským islamistou v židovské škole v Toulouse v březnu 2012 nebo letošní vražda 85leté ženy, která přežila holokaust, jejím muslimským sousedem v Paříži.
Počet antisemitských incidentů roste i v Německu. V roce 2017 jich policie registrovala skoro 1500, tedy zhruba čtyři denně. A letos jejich množství stouplo o skoro 11 procent. Předseda Ústřední židovské rady Německa Josef Schuster Židům letos poradil, aby raději na veřejnosti nenosili jarmulku.
Jako bychom se vrátili o sto let zpět
V Británii došlo vloni k téměř čtrnácti stům antisemitských incidentů a letos jich ještě o třetinu přibylo. Počet zločinů z nenávisti vzrostl trojnásobně oproti roku 2014. Problémy s antisemitismem má i opoziční Labouristická strana s předsedou Jeremym Corbynem, který antisemitismus toleruje a podporuje protiizraelské teroristické organizace Hamás a Hizballáh.
Robert Schuster: V Německu roste antisemitismus, chybí shoda na společných hodnotách
Neuplyne dne, aby nebyly v německých městech, často na centrálních náměstích, páleny izraelské vlajky, případně transparenty s vyobrazením šesticípé Davidovy hvězdy.
Stále víc francouzských a britských Židů se stěhuje do Izraele a ještě víc jich odchod ze země plánuje.
Vlnu antisemitismu zažívá i Švédsko, kde se násilí na Židech dopouštějí zejména muslimští přistěhovalci. Podle židovských médií Švédsko situaci nezvládá a hlavně neřeší. Úřady tolerují i antisemitské pochody jako loni v prosinci v Malmö, jehož účastníci vyzývali ke „střelbě do Židů“.
Antisemitismus existoval vždycky, ale jeho současné posilování souvisí s několika politickými a společenskými změnami. Jednu představuje vzestup pravicových populistických stran v Evropě a jejich mnohdy otevřená rasistická rétorika.
Antisemitismus je v západní Evropě na vzestupu, v Česku ho naopak ubývá, hodnotí politolog
Německá velkoměsta prý nejsou pro Židy bezpečná a místo jarmulky by měli raději nosit jiné pokrývky hlavy. Takovou radu pro turisty z Izraele má předseda ústřední židovské rady v Německu Josef Schuster. Antisemitských útoků podle něj přibývá, a to nejen ve čtvrtích, kde žijí přistěhovalci z arabských zemí.
Polská vládní strana prosadila zákon, který zakazuje hanobení Poláků za druhé světové války a kriminalizuje debatu o jejich podílu na holokaustu. V Řecku je parlamentní stranou Zlatý úsvit, jehož předseda obdivuje Hitlera, a ve Švédsku zase Švédští demokraté s fašistickými kořeny. Populisticko-nacionalistickou vládu má Itálie a součástí rakouské je ultrapravicová Svobodná strana.
K posílení antisemitismu přispěl i příchod statisíců přistěhovalců z Blízkého východu a Severní Afriky, kteří mají řadu násilných činů v Evropě na svědomí. Antisemitismus přiživují i sociální sítě; tam jsou nenávistné projevy a podněcování nejsilnější, protože je snadnější je napsat, než říct někomu do očí. Sociální média rasismus v podstatě znormalizovala.
Podle prezidenta Evropského židovského kongresu Mošeho Kantora dřív existovaly různé druhy antisemitismu – ultrapravicový, ultralevicový nebo maskovaný jako protiizraelský postoj. Teď se však všechny slily v otevřenou nenávist proti Židům. „Jako bychom se vrátili o sto let zpět,“ varuje Kantor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
