Jan Fingerland: Demokracie za časů koronaviru. Izraelská debata
Koronavirus škodí zdraví, a škodí také demokracii a svobodě. Uvědomují si to i v Izraeli, státu, kde zažili několik válek, vln teroristických útoků a jsou zvyklí na kontroly a omezení pohybu.
Tedy věci, které jsme už i my v postkomunistické části Evropy vytěsnili z paměti. V Izraeli, kde lidé tak rádi debatují, se rozběhla diskuze o osudu demokracie v časech koronaviru.
Čtěte také
Mimořádná situace zemi zastihla ve specifickém období, kdy se sestavuje vláda, chod řídí udržovací kabinet a jeho premiér Benjamin Netanjahu má velké problémy s justicí. A má „štěstí“, protože soudní projednávání jeho korupčních kauz se odkládá. Samozřejmě se také nebude scházet stodvacetičlenný Kneset, protože parlamentní jednání je v časech koronaviru přílišný luxus.
Momentálně se nesmí scházet více než 10 lidí pohromadě, takže se nebude ani protestovat. V budoucích týdnech se tedy utkají dvě společenské tendence. Sklon vlády usurpovat si co nejvíce pravomocí, protože to mají úřady rády a veřejnost si někdy až příliš snadno zvykne. A proti němu stane přirozená potřeba společnosti – v případě Izraele vytrénované opakovaným stavem ohrožení – vzít si svou autonomii a práva zpět.
Virus dohledu
Čtěte také
Zesilování pravomocí může samozřejmě mít dobré důvody. V Izraeli například mnohem dříve než u nás začali s podrobným zaznamenáváním pohybu a kontaktů, i nevědomých, všech nemocných. Dokonce je možné je najít na mapě na zvláštních stránkách tamního ministerstva zdravotnictví. To umožnilo včas poslat do karantény další potenciální přenašeče.
Brzy poté se vláda dohodla s telekomunikačními operátory a provozovateli kreditních karet a bankomatů na předávání údajů o pohybu těchto lidí, tedy jestli neporušují karanténu – a neohrožují životy jiných lidí. V podstatě se ovšem jednalo i o překlopení metod používaných v boji s teroristy na celou společnost.
Takové pravomoci už jsou trochu třaskavým materiálem v rukou i té nejvíce svobodomyslné vlády. Představitelé úřadu na ochranu soukromí při ministerstvu spravedlnosti tvrdí, že nebyli přizváni k jednání o tomto zásahu do běžného provozu i přesto, že o to výslovně žádali. Jak dlouho bude toto opatření v platnosti? A kdo pohlídá, aby se zase vše vrátilo zpátky, až přijde čas?
Čtěte také
Jak praví americké Listy federalistů, spis, který poprvé použil pojmy „brzdy a rovnováhy“: „Kdyby lidé byli andělé, nepotřebovali by vládu, a kdyby lidem vládli andělé, nepotřebovali by zákony omezující vládní pravomoci.“ Jenže není nic známo o tom, že by současný předseda izraelské vlády byl anděl, a tak se někteří izraelští novináři ptají, co to vše znamená pro budoucnost tamní politiky.
S nedůvěrou sledují Benjamina Netanjahua, který vždy nejvíc rozkvete, když je nějaká krize nebo když čelí tlaku. Obviňují ho také, že rád vyvolává dojem ohrožení, který mu zajistí pozici zachránce – společnosti, ale také zaměstnanosti a ekonomiky, u které úspěšné přežití slibuje.
Paradoxní je, že k Netanjahuovi nejkritičtější deník, levicový Haarec, současně v jednom článku přiznal, že při sledování amerického prezidenta mohou Izraelci pociťovat úlevu, že v čele udržovací vlády stojí Netanjahu, a ne někdo jako Trump.
Hrdina naší doby
Je tu ještě jedna věc, která stojí za zmínku. Premiér samozřejmě vede vládu a občas něco říká v televizi. Vidět je ale také prezident, Reuven Rivlin je státnický typ, který se snaží být prezidentem všech a skutečně si získal respekt i u lidí z opačné strany politického spektra.
Nejzajímavější z českého hlediska je, že boj proti koronaviru neřídí premiér, ale o třicet let mladší speciální státní úředník, vlastně supermanažer ve státních službách. Moše Bar Siman-Tov je už dlouho považován za typ člověka, jakého potřebujete, když na vaší lodi vypukne požár a současně se začne potápět. Je ve státních službách, takže každému je jasné, že vše, co dělá, nečiní pro zakrytí svých korupčních problémů, ani pro příští volební úspěch.
Co platí v Izraeli, je pravda i v Evropě, potenciálně tedy i u nás. Na virových onemocněních je nepříjemné, že jejich původci se nadlouho, někdy navždy, usazují v našich tkáních. Vzduchem teď létají viry, které ohrožují obranyschopnost právního státu, svobody a demokracie. Až se vše přežene, nezapomeňme překontrolovat, jestli se bacil nadměrné státní moci neusadil někde hluboko v těle našich společností.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
