Jan Fingerland: I když je Purim, berou Izraelci koronavirus vážně

10. březen 2020

Před jeruzalémskou Zdí nářků se tlačí davy lidí. Je to těch několik stovek šťastlivců, kteří zatím unikli virové nákaze pocházející z nitra Asie.

Čtěte také

Naštěstí je tu muž, který ví, co dělat, a nápadně připomíná Brada Pitta. Vlastně je to Brad Pitt, který v hollywoodském filmu zachraňuje lidstvo.

Podle těch, kdo snímek Světová válka Z viděli, jsou v něm zajímavé paralely s dneškem. Zatím se dá říct jen to, že koronavirus pronikl i do Izraele, v zemi je prokázaných 58 případů a stát i společnost se s tím snaží nějak vypořádat. Nejen tak, že se všeobecně ruší oslavy veselého karnevalového svátku Purim, který právě začal.

Izrael je z evropského hlediska zajímavý proto, že se jedná o stát, kde mají systémy otestované i jinými naléhavými situacemi a kde je společnost zvyklá na různá omezující opatření. Z českého hlediska je zase zajímavé, že Izraelci mají podobně jako Češi sklon nebezpečí podceňovat a nařízení shora všelijak obcházet.  

Dostat se na mapu

Izraelská opatření jsou relativně drastická. Například tamní úřady už od začátku týdne všechny své občany, kteří se vracejí z ciziny, posílají automaticky do dvoutýdenní karantény. To stejné se bude týkat turistů, a to od čtvrtečního večera. Ovšem vpuštěn bude jen ten, kdo bude schopen prokázat, že se má na čtrnáct dní v Izraeli kam uchýlit.

Čtěte také

Jakousi nečekanou výhodou Izraele je jeho relativní izolovanost. Na syrských a libanonských hranicích nejsou žádné oficiální přechody, provoz na hranicích s Egyptem a Jordánskem je relativně slabý i v klidných dobách. Prakticky všichni, kdo se do Izraele dostávají z ciziny, tedy přistávají na některém z letišť nebo v přístavu. Toky lidí je tedy jednodušší kontrolovat.

Pocit kontroly nad věcmi mohou mít i občané, například na zvláštní stránce ministerstva zdravotnictví v angličtině, ruštině, arabštině a hebrejštině nejen obdržíte všechny důležité instrukce, ale můžete i ohlásit vlastní onemocnění, podezření na setkání s nemocným, a také případy, kdy někdo vyhlášené zásady proti šíření viru porušil.

Také je možné si prohlédnout mapku, na které jsou zanesena všechna místa, kde se koronavirus vyskytl, například v Ašdodu takový člověk je, a v sousedním Aškelonu se nevyskytuje žádný. Kromě toho jsou k dispozici seznamy míst a časových údajů, kde se nakažení vyskytli. Kdo byl například v Ezrově grillu v jeruzalémském Talpiotu 2. března ráno nebo 5. března kolem poledne na místě Ježíšova křtu, měl by jít podle izraelských úřadů do karantény, v zájmu ostatních. Týká se to i cestujících konkrétních letů, spoj z Prahy nebo do Prahy na seznamu není, ale třeba let mezi Innsbruckem a Vídní ano.

Neradujte se

Čtěte také

Izraelské úřady omezení pohybu zatím naplánovaly na dva týdny, ale tamní odborníci soudí, že tato hranice se posune. Podle mikrobiologa profesora Alona Mosese jsou tato opatření na místě, protože nákaza koronavirem se liší od dřívějších nákaz, včetně nebezpečných chřipek, jako byla ta prasečí z roku 2009. Proti chřipkovým virům mají totiž určitou imunitu i lidé, kteří nebyli očkovaní, zatímco koronavirus je virus nového druhu. Extrémní opatření jsou proto nutná, pokud chceme udržet počet nakažených na co nejnižším počtu.

Podle profesora Mosese je možné, že nákaza postupně vyhasne, podobně jako SARS v roce 2003. On sám ale pochybuje, že se tak stane, a nevěří, že situaci zlepší teplé počasí a příchod léta – nakažených je prý už příliš mnoho. Zatím nám prý nezbývá než udržovat nakažené v karanténě a čekat, přinejhorším na příchod vakcíny.

Jan Fingerland

Izraelci tedy berou nemoc COVID-19 vážně a místo purimových karnevalových masek nasazují ty ochranné. A současně nevědí, jestli je součástí taškařice, anebo koronavirové paniky, že izraelští politici začínají nahlas uvažovat o čtvrtých předčasných volbách, protože se asi ani tentokrát nedohodli na koalici. Jak by ale lidé v karanténě vlastně volili své poslance? S něčím takovým by jim neporadil ani Brad Pitt.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.