Jan Fingerland: Cirkus brexit vydrží do léta

Brexit
Brexit

Británie čím dál více připomíná bajku o zvířátkách zapřažených sice do jednoho vozu, ale táhnoucích každé jiným směrem. Není divu, že britský vozík zatím nikam nejede.

Jan Fingerland: Bičování Británie

Brexit

Poslancům, kteří jsou v britském parlamentu zodpovědní za hlasovací disciplínu svých spolustraníků, se říká whip, bič. Tentokrát se zdá, že bičovali spíše své voliče.

Otázkou příštích týdnů je, kam se rozjede teď, když Theresa Mayová požádala šéfa Evropské rady Donalda Tuska o přeložení britského odchodu z unie z 29. března na 30. června.

Zatím totiž ani není jasné, jestli i sama britská premiérka není jedno ze zvířátek, které prosazuje svůj směr, a nebo jestli sedí na kozlíku. V případě premiérky je alespoň jasné, jakým směrem chce jet.

Příliš mnoho směrů

Jan Fingerland: Anglického plnokrevníka vystřídal velbloud

Theresa Mayová

Stará anglická zkušenost praví, že velbloud je kůň navržený na schůzi. Jednání o brexitu jednou vstoupí do dějin jako učebnicový příklad této moudrosti.

I nadále tvrdí, že jestliže výsledkem referenda bylo vystoupení, má Británie odejít, a má-li odejít, pak na základě dohody s Evropskou unií, a jediná, kterou mají Britové k dispozici, je ta, kterou vyjednala ona. Vlastně se řídí principem, který proslavila Margaret Thatcherová, jíž se přezdívalo TINA – podle její oblíbeného obratu „there is no alternative“, není žádná jiná volba.

Potíž je, že protihráči Mayové se domnívají, že jiné možnosti jsou, a to dokonce několik různých. Mayová zatím spoléhala na to, že poslanci ztratí nervy a napotřetí, těsně před 29. březnem, její britsko-unijní dohodu konečně odsouhlasí.

Jenže předseda parlamentu John Bercow odmítl nechat o lehce poopravené dohodě hlasovat s tím, že je proti precedentům, aby se během jedné schůze hlasovalo o tomtéž vícekrát.

Jan Jůn: „Podpořte moji dohodu, nebo nebude brexit,“ hrozí brexitářům Mayová

Brexit

Je to téměř neuvěřitelné, ale po víkendu plném nových zvratů připomíná nyní vyhrocená situace ohledně brexitu scény ze Shakespearova Macbetha.

Je to tentýž Bercow, který si vybíral mezi různými návrhy na hlasování a kritiku odrážel tím, že kdyby se věci neměnily, nikdy by nenastal žádný pokrok. Z dopisu Tuskovi ovšem vyplývá, že Mayová se příští týden pokusí Bercowa v parlamentu přetlačit. Z psaní do Bruselu lze odvodit, že pokud Mayová neprosadí svou, rezignuje.

Svérázný předseda parlamentu ovšem není jediným potížistou. Ukazuje se, že ani labouristé nebudou bojovat za setrvání v EU, zejména ne Jeremy Corbyn, který naznačil, že je s odchodem z Evropské unie zcela svolný a dokonce ani rezignace premiérky by mu nebyla nevhod.

A část konzervativců a unionistů i nadále evidentně spoléhá i nadále na to, že je pro Británii lepší odejít bez dohody, prý špatné, nebo kalkulují s jinými scénáři.

Oblečená neoblečená

Jedním z nich je odklad brexitu z konce března. Jedna z těch variant, které padly, byl roční až dvouletý odklad. Ten by ve skutečnosti znamenal šanci pro britské odpůrce brexitu zvrátit situaci, například prosadit druhé referendum.

Tato varianta je nyní pryč ze stolu, protože Mayová požádala o odklad dnu D jen o tři měsíce. Prý to bylo na nátlak šéfa Evropské komise Junckera, jak poněkud nevhodně zveřejnil jeho mluvčí.

Jan Fingerland

Ve skutečnosti rozhodnutí o malém odkladu Mayové vyhovuje, protože dostala čas prosadit svou, ale zároveň ne příliš dlouhý na zásadní změnu politiky. A současně se pokusí alespoň vytvořit dojem, že s unií ještě něco nového dojednala ohledně sporné irské pojistky. I nadále hrozí, že nejednotní britští poslanci nedokážou čas využít a situace bude na konci června ještě horší.

Odklad záleží na postoji všech členských států. Zatím jen nemnozí, například Česko, s odkladem souhlasili. Ostatní chtějí slyšet, co s novou lhůtou Britové udělají. Tento postoj má v sobě skryté nebezpečí – i oni se stanou součástí cirkusu brexit.