Jan Fingerland: Čínský „razítkující parlament“ se sešel

Čína má být na co hrdá. Její hospodářství o dvě desetiny překročilo stanovený cíl růstu o sedm a půl procenta, což je číslo na západní poměry přímo astronomické. Také letos by měla čínská ekonomika podle oficiálního plánu růst podobným tempem.

Tak to odsouhlasili zástupci čínského lidu. Ovšem podle některých skeptiků se Čína dostala či brzy dostane do kritického období, což souvisí zejména s jejími strukturálními problémy. Čínští ekonomové se například obávají bublin na trhu s nemovitostmi, případně různých skrytých dluhů v oblasti domácího bankovnictví nebo inflace, kterou se nedaří uspokojivě zkrotit.

Roste nerovnováha mezi východem a západem země, mezi městy a venkovem, případně oblastmi osídlenými většinovými Číňany oproti více zanedbávaným menšinovým teritoriím.

Čína také bude muset dosáhnout nového stavu, v němž bude její růst táhnout domácí spotřeba, nejen vývoz. Čínští dělníci začínají být drazí a ekonomika se nebude moci pouze spoléhat na export. Tyto problémy by měl vyřešit velký plán na přeměnu čínské ekonomiky, se kterým nedávno přišel prezident – a generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany – Si Ťin-pching.

K největším potížím dalšího čínského rozvoje však paradoxně patří jevy, jež souvisí s jeho dosavadní rychlostí – totiž ekologické problémy. Zatímco v mnoha oblastech čínský stát postupoval se záviděníhodnou uvážlivostí a plánovitostí, v oblasti ochrany životního prostředí státní moc, snažící se co nejrychleji uspokojit, nasytit, ubytovat a zaměstnat obyvatelstvo, značně zaspala. Hovoří se tak o ztracené dekádě, tedy desetiletí, kdy Číně velel Chu Ťin Tchao.

Tento pragmatik a technokrat naplnil očekávání, ale neviděl v některých ohledech dostatečně dopředu. V Číně dnes obrovsky rostou náklady na řešení zdravotních problémů obyvatel měst postižených stále toxičtějším prostředím, zatímco na venkově chybí voda a rychle se šíří pouště. Letos se dokonce očekává nižší úroda, protože kouř produkovaný spalováním uhlí znemožňuje v některých oblastech pronikat slunečnímu záření na zem.

Prezident Si Ťin-pching, který se ujal dvou nejvyšších funkcí vloni a předloni, se očividně snaží být technokratem nového typu. Přinejmenším v jeho rétorice je vidět pokus o větší otevřenost při pojmenovávání problémů, od těch zmíněných ekologických, až po mezietnické napětí, které se v Číně začíná čím dál více projevovat.

Bude zajímavé pozorovat, zda se tato nová otevřenost projeví během desetidenního jednání Všečínského shromáždění lidových zástupců, které dosud hlavně mělo za úkol schválit rozhodnutí státního a stranického vedení. Podle některých názorů se očekávají opatrné debaty, které zatím nebyly pro tato „megapředstavení“ formální demokracie typické.

Prozatím se dá říci, že policie na úvod všečínského zasedání zatkla na Náměstí nebeského klidu dva muže, kteří se pokoušeli rozdávat protestní letáky. Proti čemu protestovali nebo co hlásali, není známo – byli zatčeni příliš rychle na to, aby dali své názory najevo. Čína se možná opravdu mění, ale svým pozvolným tempem země, která počítá svou existenci na tisíciletí.