Jan Fingerland: Al-Káido, co teď?

7. srpen 2022

Nikdo není nenahraditelný, ale teď, když Američané zabili šéfa al-Káidy Ajmána Zavahrího, přece jen se mnozí ptají: Není to konec al-Káidy? Nebo tento konec už má dávno za sebou? Anebo není to naopak a skomírající hnutí dostane nový podnět k dalšímu rozvoji?

Zavahrího smrt přišla současně nečekaně i opožděně, po spektakulárních atentátech na bin Ládina a poté i šéfa Islámského státu Abú Bakra Bagdádího za Obamy a Trumpa si Biden odnáší jen bramborovou medaili.

Na druhou stranu, Ajmán Zavahrí byl zakladatelem kdysi obávané al-Káidy a byl považován za její hlavní mozek. Zatímco bin Ládin představoval charismatickou a výřečnou tvář organizace, Zavahrí přinejmenším podle některých názorů byl tím, kdo vymyslel plán na atentáty z 11. září, a koneckonců, al-Káidu v posledních jedenácti letech od bin Ládinovy smrti vedl.

Konec konce

Jenže nejen Zaváhrí, ale i jeho organizace ztráceli relevanci. Po 11. září už nedokázala provést podobně velký útok a samotný bin Ládin začal kvůli obavám z amerického tlaku přesouvat odpovědnost za další aktivity na jednotlivé regionální odnože, aby tím ochránil celou organizaci.

Čtěte také

Ještě větší ránu ale al-Káida utrpěla, když se od ní odštěpovaly vlivné části a budovaly si vlastní značku, případně vedly zcela samostatnou, někdy odlišnou politiku, třeba An Nusra v Sýrii, pozdější Haját Tahrír aš-Šam, a zejména Islámský stát, který se dostal s al-Káidou do přímého konfliktu.

Islámský stát zaměřil své útoky na domácí muslimy, ať už umírněné sunnity, nebo šíity, zatímco al-Káida považovala za své nepřátele především vzdálené síly, jako je Amerika, případně domácí sekulární režimy. Islámský stát po roce 2014 al-Káidu zcela zastínil, když se z teroristické organizace stal provozovatelem něčeho, co už se hodně podobalo státu na rozsáhlém teritoriu Sýrie a Iráku.

Čtěte také

Zavahrímu se vyčítaly právě tyto skutečnosti – že dopustil rozdrobení džihádistického hnutí a také že nedokázal posunout al-Káidu tam, kam se s Islámským státem dostal Abú Bark Bagdádí.

Je příznačné, že o Zavahrím nebylo po celá léta moc slyšet, až teprve nedávno se dostaly na veřejnost dva jeho projevy. Jeden na téma ukrajinské války, kterou prý způsobila slabost odcházející Ameriky. A druhý, ve kterém tvrdě kritizoval několik svých kolegů džihádistů a neváhal je označovat za zkorumpované idioty. Krátce po zveřejnění tohoto projevu přišel o život.

Začátek začátku

Není tedy náhoda, že se mnozí ptají: Je jeho smrt už jen potvrzením definitivního konce al-Káidy, anebo otevřením nové kapitoly? Podle některých názorů platí to druhé. Zavahrí už léta trpěl zdravotními problémy a al-Káidu spíše brzdil. Jeho odchod je tedy spíš šancí na obnovení al-Káidy v nějaké nové podobě. Nový šéf se také bude chtít ukázat a pokusí se vlít hnutí nový život.

Čtěte také

Za nejpravděpodobnějšího nástupce je považován jiný Egypťan, vystupující pod válečným jménem Saíf al-Adl, kdysi člen elitních jednotek egyptské armády. Po bin Ládinově smrti chvíli al-Káidu dočasně vedl, ale místo šéfa nakonec obsadil Zavahrí – a al-Adl byl jeho oponentem.

Teď se po jedenácti letech nakonec ve dvaašedesáti letech přece jen dostává do čela. Je považován za schopného organizátora, odborníka na výbušniny, který se podílel na řadě protiamerických útoků, a je možné, že vdechne al-Káidě nový život – a možná vyřeší rozpory mezi různými proudy džihádismu, kterým Zavahrí nezabránil, nebo je dokonce posiloval.

Celá věc má ještě nadnárodní rozměr. Al-Adl už mnoho let žije v Íránu pod ochranou tamních Revolučních gard. To je zajímavé jednak proto, že šíitský Írán takto poskytuje přístřeší špičkám sunnitského hnutí. A také to znamená, že al-Adl se případně bude muset nějak ohlížet na íránské zájmy.

Druhým mezinárodním rysem je fakt, že Zaváhrí se skrýval v Afghánistánu – to znamená, že Tálibán naprosto nehodlal splnit slib Spojeným státům, že nebude poskytovat útočiště al-Káidě.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Zavahrí tedy na jednu stranu zanechal džihádistické hnutí rozdrobené, ale na druhý pohled je překvapivě propojené i přes hranice států a konfesí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.