Jakub Janda: V ČR by mělo být více institucí jako Evropské hodnoty

13. leden 2017

Největší audioportál na českém internetu

Janda: České vládní instituce jsou infiltrovány ruskými zpravodajskými zájmy, upozorňuje na to česká kontrarozvědka. | Foto: Evropské hodnoty

Think-tank Evropské hodnoty má za sebou raketový vzestup. Zatímco nedávno jej ještě téměř nikdo neznal, dnes jsou jejich výzkumy a projekty mapující propagandu a desinformace trnem v oku mnoha českým politikům a to včetně prezidenta Miloše Zemana

ROZHOVOR. Jakub Janda, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty a politický komentátor, poskytl rozhovor Českému rozhlasu Plus v rámci pořadu Zaostřeno.

Jana Klímová: Program Kremlin Watch, který mapuje dezinformační weby, je trnem v oku prezidenta Zemana. Co vám problesklo hlavou při jeho novoročním projevu?

Pan prezident prakticky uznal, že práce, kterou děláme, je relevantní. A má i takovou politickou důležitost, že pokud vím, tak já a Donald Trump jsme byli jediní, na koho bylo poukázáno v projevu pana prezidenta. Což jistě jen ukazuje na to, co považuje za důležité. Potvrdil, že se nám téma nepřátelského zahraničního vlivu a dezinformací podařilo dostat na politickou, veřejnou a vládní agendu.

Jakub Janda

Osudový erotický shot pro gaye byl zveřejněn před rokem a půl v době, kdy jste kritizoval politiky včetně prezidenta za to, že šíří ruskou propagandu. Uvažoval jste v té době o tom, že je to vaše slabé místo?

Je to slabé místo, mě osobně to mrzí. Mrzí mě to nejen kvůli mým blízkým a kvůli instituci, kterou zastupuji – je to určitě moje osobní selhání. Když jsme o tom přemýšleli i s mými kolegy a blízkými, tak jsme si řekli, že člověk, který selže, by měl dostat druhou šanci. Aspoň oni mi to říkali a že to stojí za to zkusit to. A evidentně se nám podařilo, mě osobně, že sice na nás mohou naši oponenti skrze toto útočit, ale nepodařilo se jim nás a mě osobně zdiskreditovat.


Za rok 2016 jsme měli přes 1000 mediálních výstupů v českém tisku. To znamená, že naše veřejná role, jen z pohledu veřejné debaty a nikoli reálného politického vlivu, se ještě násobně meziročně zvětšila. Jakub Janda


Evropské hodnoty také začaly sledovat, kdo z politiků čte obsah tzv. prokremelských webů a případně dál šíří jejich zprávy. A také to, kdo tam inzeruje. Zato ale přišla téměř okamžitá kritika. Mimo jiné z Pražského hradu, a to jak ústy prezidenta Miloše Zemana, tak jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka. „Toto má být práce svobodných českých médií. Ta mají upozorňovat na to, když někde zveřejní falešnou zprávu. Mají se ptát politiků, pokud takovou zprávu poukazují, ptát se proč. Ale nemají to dělat státní úřady, ministerstvo vnitra a takto propojené neziskovky,“ řekl. Více na zpravodajském webu Českého rozhlasu >>

Podílel jste na koncepci a vzniku Centra proti terorismu, hybridním hrozbám a dezinformacím?

Snažili jsme se poslední dva roky dostat toto téma do podvědomí veřejného prostoru. Konkrétně jsem byl já osobně vybrán českými bezpečnostními institucemi na začátku roku 2016, abych byl externím konzultantem pro ten audit národní bezpečnosti, který vláda teď dokončuje. Podílel jsem se na formulaci doporučení. Teď je to na tom, jak se vláda rozhodne.

Kdy jste se začali věnovat Kremlin Watch?

V roce 2015, kdy nám došlo, že ve střední Evropě obecně máme problém s tím, že je ta hrozba podceňována. A většina našich bezpečnostních a i politických institucí o tom tématu mnoho nevěděla a nepřišlo jim důležité. Řekli jsme si, že vytvoříme specializovaný program, protože ta hrozba tu bude dlouho.

Veřejně vás kritizovala skupina akademiků, že závěry vašich studií byly dělány neprofesionální metodou a byly ideologicky interpretovány. Nejste někdy už opravdu za hranou v některých výstupech?

Kritiku bereme velmi vážně, v něčem jsme nebyli perfektní během minulého roku. To určitě rádi změníme v roce 2017. Nařkli nás z toho, že jsme moc agresivní a říkájí, že jsme zaplevelili český veřejný prostor slovy jako dezinformace. To je standardní terminologie v rámci v rámci NATO a evropských institucí. To znamená, že pouze jsme více vědět, věnujeme se tomu a máme nějaký vliv, není to naše chyba. Pokud někdo jiný do toho chce vstoupit, má na to plné právo. Bylo by potřeba, aby tu bylo více nevládních institucí a akademických institucí, které se budou specificky věnovat jednotlivým částem té hrozby, ale to se teprve pomalu děje.

  • Think-tank Evropské hodnoty má za sebou raketový vzestup. Zatímco nedávno jej ještě téměř nikdo neznal, dnes jsou jejich výzkumy a projekty mapující propagandu a desinformace trnem v oku mnoha českým politikům a to včetně prezidenta Miloše Zemana
0:00
/
0:00

Mezi vašimi donory je třeba americká a izraelská ambasáda, ale také třeba úřad vlády a některá ministerstva. Kdo byste řekla, že je hlavní jak se to promítá do vaší práce?

Od americké ambasády jsme minulý rok měli podpořenou jednu konferenci o terorismu, kdy nám americké peníze pomohly, abychom si mohli přivézt americké řečníky. Podobně je to s izraelskou, britskou nebo německou ambasádou. Je to logická spolupráce, která funguje ve většině západních zemí.

Jak velký podíl vládních peněz je ve vašem rozpočtu?

České vládní peníze za rok 2015 měly podíl 8 %, což je malý vliv. Za rok 2016 okolo 14 až 15 %. Když se podíváte na ten celý balík našeho rozpočtu, který byl zhruba 5 milionů za rok 2016, tak to není zásadní vliv. Chceme to tak cíleně.

autoři: mba , jaf

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.