Jak vybudovat důvěru? Musíme pochopit základní omyl lidstva a přestat rozmnožovat blaho, domnívá se filozof a etik Payne

4. červenec 2023

„Už řadu let nám chybí důvěra. Jak se důvěra vytrácí ze společnosti, vidíme ve Spojených státech nebo teď téměř online ve Francii,“ naznačuje neurolog a filozof Jan Payne. Nedůvěra pak ve společnosti roste primárně z pocitů nejistoty a strachu. „S důvěrou je to trochu něco jiného než se spolehlivostí nebo s přesvědčením o spolehlivosti. Když lezu na žebřík, mám důvěru, že se jeho příčka nezlomí – důvěra k lidem je ale něco diametrálně odlišného,“ doplňuje v Osobnosti Plus.

Důvěra podle Payna vzniká tehdy, když člověk přetaví úzkost.

Čtěte také

„Úzkost má každý, což ukazuje mnoho existenciálních filozofů počínaje Sørenem Kierkegaardem (Sokratem z Kodaně), a je to základní prožitek. Teď jde ale o to, jak s ní naložíme: První věc, co můžeme udělat a co říká Kierkegaard, je proměnit ji ve strach. A pak se člověk bojí všeho – migrantů, inflace, pavouků, volného nebo i malého prostoru atd.“

„Úzkost je také ale možno vydržet, což je samozřejmě náročné, vyžaduje to statečnost a odvahu, což jsou vlastně řecké ctnosti. A ta se může proměnit v něco, čemu se dá říkat důvěra a pak i naděje.“

Žijeme v blahobytu

„My na Západě žijeme v blahobytu. I my, kteří se často porovnáváme s Němci, ale zkuste si svůj život porovnat s Francouzi nebo s Portugalci, tak ten rozdíl už nebude tak velký.“

Čtěte také

„Asi nejvíc dnes dokážou pochopit, co to je důvěra, Ukrajinci. Stejně jako lidé, které sdružovala Charta 77, kteří vydrželi úzkost a vznikala tam i ta tolik žádaná důvěra,“ myslí si vedoucí Centra pro bioetiku při Ústavu humanitních studií lékařství na 1. LF Univerzity Karlovy.

„Důvěra je existenciální. Člověk musí vydržet úzkost, a navíc sám, aby mohl mít důvěru. A ještě dodám, aby mohl pěstovat filozofii, která přímo vyžaduje vydržet úzkosti. Jinak to nejde,“ myslí si.

Chartisté jsou podle filozofa a etika krásným příkladem, jak spojit lidi rozdílného uvažování.

„Mezi sebou se dokázali shodnout na tom základním, co Charta 77 představovala – navíc tam vznikala přátelství, která trvají dodnes. Je to krásný příklad, že se ke stejnému cíli dá dobrat z různých pozic skrze stejnou zkušenost a prožitek,“ vysvětluje.

Čtěte také

Pokud má nastínit svou vizi, jak ve společnosti znovu vybudovat důvěru, je jeho osobní a existenciální rada v tom, abychom začali žít úplně jinak.

„Abychom nežili s tím – a to je veliký problém naší civilizace –, že pouze rozmnožujeme blaho. V tom je obrovský omyl mnoha lidí, možná i lidstva jako takového. Ale tak to nefunguje nikde v přírodě. Když je něco negativního, tak se s tím musíme nejdřív srovnat a až pak cítíme to blaho, tedy až když se vracíme, ne stále,“ uzavírá etik a filozof.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.