Jak vybudovat důvěru? Musíme pochopit základní omyl lidstva a přestat rozmnožovat blaho, domnívá se filozof a etik Payne
„Už řadu let nám chybí důvěra. Jak se důvěra vytrácí ze společnosti, vidíme ve Spojených státech nebo teď téměř online ve Francii,“ naznačuje neurolog a filozof Jan Payne. Nedůvěra pak ve společnosti roste primárně z pocitů nejistoty a strachu. „S důvěrou je to trochu něco jiného než se spolehlivostí nebo s přesvědčením o spolehlivosti. Když lezu na žebřík, mám důvěru, že se jeho příčka nezlomí – důvěra k lidem je ale něco diametrálně odlišného,“ doplňuje v Osobnosti Plus.
Důvěra podle Payna vzniká tehdy, když člověk přetaví úzkost.
Čtěte také
„Úzkost má každý, což ukazuje mnoho existenciálních filozofů počínaje Sørenem Kierkegaardem (Sokratem z Kodaně), a je to základní prožitek. Teď jde ale o to, jak s ní naložíme: První věc, co můžeme udělat a co říká Kierkegaard, je proměnit ji ve strach. A pak se člověk bojí všeho – migrantů, inflace, pavouků, volného nebo i malého prostoru atd.“
„Úzkost je také ale možno vydržet, což je samozřejmě náročné, vyžaduje to statečnost a odvahu, což jsou vlastně řecké ctnosti. A ta se může proměnit v něco, čemu se dá říkat důvěra a pak i naděje.“
Žijeme v blahobytu
„My na Západě žijeme v blahobytu. I my, kteří se často porovnáváme s Němci, ale zkuste si svůj život porovnat s Francouzi nebo s Portugalci, tak ten rozdíl už nebude tak velký.“
Čtěte také
„Asi nejvíc dnes dokážou pochopit, co to je důvěra, Ukrajinci. Stejně jako lidé, které sdružovala Charta 77, kteří vydrželi úzkost a vznikala tam i ta tolik žádaná důvěra,“ myslí si vedoucí Centra pro bioetiku při Ústavu humanitních studií lékařství na 1. LF Univerzity Karlovy.
„Důvěra je existenciální. Člověk musí vydržet úzkost, a navíc sám, aby mohl mít důvěru. A ještě dodám, aby mohl pěstovat filozofii, která přímo vyžaduje vydržet úzkosti. Jinak to nejde,“ myslí si.
Chartisté jsou podle filozofa a etika krásným příkladem, jak spojit lidi rozdílného uvažování.
„Mezi sebou se dokázali shodnout na tom základním, co Charta 77 představovala – navíc tam vznikala přátelství, která trvají dodnes. Je to krásný příklad, že se ke stejnému cíli dá dobrat z různých pozic skrze stejnou zkušenost a prožitek,“ vysvětluje.
Čtěte také
Pokud má nastínit svou vizi, jak ve společnosti znovu vybudovat důvěru, je jeho osobní a existenciální rada v tom, abychom začali žít úplně jinak.
„Abychom nežili s tím – a to je veliký problém naší civilizace –, že pouze rozmnožujeme blaho. V tom je obrovský omyl mnoha lidí, možná i lidstva jako takového. Ale tak to nefunguje nikde v přírodě. Když je něco negativního, tak se s tím musíme nejdřív srovnat a až pak cítíme to blaho, tedy až když se vracíme, ne stále,“ uzavírá etik a filozof.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Válka na Ukrajině je o vyhlazení celého národa, proto musíme pomáhat slabšímu, říká filozof Jirsa
Filozof z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK Jakub Jirsa podrobně zkoumal petici nazvanou Za mír a spravedlnost a tvrdí, že je plná paradoxů.
-
Zemanovo působení na Hradě souvisí s nezralostí naší demokracie, soudí filozof Němec
Kdo je v Česku příkladem selhání elit? A jaký to má dopad na společnost?
-
Filozof Petříček: Usilovat o homogenní společnost vlastně nejde. Zbyla by jen neutrální šedá masa
„Apel na sjednocování po tom, co nás volby rozdělily, znamená, že se tady bude potřeba hluboce zamyslet, co to všechno má znamenat,“ myslí si filozof Miroslav Petříček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka