Jak slyšel australopitékus

Střední ucho obsahuje trojici sluchových kůstek – kladívko, kovadlinku a třmínek. Tyto kosti jsou vůbec nejmenší, jaké obsahuje lidské tělo, a na fosilním záznamu se dochovají velice vzácně. Plně zformovány jsou už při narození a v průběhu života se nemění. Naznačuje to, že jejich tvar a velikost jsou pod silnou genetickou kontrolou. Navzdory své velikosti tak kladívko, kovadlinka a třmínek představují hotovou studnici informací o evoluční historii našeho druhu.

Vědci nyní zveřejnili výsledky zkoumání nesmírně vzácného nálezu: kompletní trojice ušních kůstek jedince druhu Paranthropus robustus a dalších ušních kůstek, které patřily australopitékům druhu Australopithecus africanus. Fosilie jsou staré asi 2 miliony let a pocházejí ze známých jihoafrických jeskyní Swartkrans a Sterkfontein. Celkově jsou ušní kůstky obou druhů zajímavou směsicí lidských a lidoopích znaků. Zatímco kladívko má lidský tvar a velikost, kovadlinka a třmínek víc připomínají šimpanzy, gorily a orangutany. Naznačuje to, že australopitékové a parantropové slyšeli okolní svět jinak než my.

Australopithecus africanus - počítačový model lebky|foto: Gerhard Weber

Jejich sluch pravděpodobně nebyl citlivý k frekvencím, které má řeč moderních lidí. To by odpovídalo teorii, podle níž tito předkové člověka nedokázali mluvit. Více informací o tom, jak slyšeli naši časní předkové, by měly přinést trojrozměrné modely jednotlivých kůstek, které vědci chtějí vytvořit podle skenů z výpočetního tomografu.

Zdroj: PNAS