Jak skloubit výnosy a ochranu krajiny? Ekologické zemědělství k uživení lidstva nestačí, varuje rostlinný genetik

13. listopad 2020
Souvislosti Plus

Pšenice je jednou ze základních plodin, na které závisí přežití lidstva. Spoléhat jen na ně ale může být riskantní, říkají hosté pořadu Souvislosti Plus. Cílem je získat odrůdy s vyššími výnosy, ale pěstovat je s ohledem na přírodu. „Levná cena se potravin musí odrazit někde jinde, ať je to poškození životního prostředí nebo nízká mzda pěstitelů,“ říká Barbora Kebová z nevládní organizace Zachraň jídlo. Drahé potraviny mají podle ní  tu správnou cenu. 

Člověk je všežravec. Když se ale zaměříme na to, co živí lidstvo jako celek, stali jsme potravními specialisty.

Čtěte také

Upozorňuje na to Jaroslav Doležel, rostlinný genetik z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, který se svým týmem zásadním způsobem přispěl k rozluštění genomu pšenice:

„Záviset na několika málo plodinách může být riskantní. A to se vlastně stalo, protože asi ze dvou třetin získává lidstvo kalorie jenom ze čtyř druhů plodin – kukuřice, pšenice, rýže a sóji. Pšenice tak hraje naprosto klíčovou roli a bez ní nejsme schopni vůbec přežít,“ dodává vědec.

Díky šlechtění nám neustále rostou výnosy. Ale lidstvo přirůstá podstatně rychleji.
Pavel Horčička

S rostoucí celosvětovou populací se zvyšuje spotřeba základních plodin. K tomu, aby i přesto byl potravin dostatek, se snaží přispět šlechtitelé: 

„Díky šlechtění nám neustále rostou výnosy – vychází to přibližně na jedno procento za rok. Samozřejmě globálně je to složitější, protože lidstvo přirůstá podstatně rychleji,“ upozorňuje Pavel Horčička, ředitel šlechtění ve společnosti Selgen.

Původní odrůdy

Šlechtitelé kulturních plodin tradičně řeší odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Nové odrůdy ale musí vybírat i s ohledem na to, aby odolaly vůči změně klimatu. Nejen ekologické organizace nebo vědci, kterým leží na srdci biodiverzita, ale i restauratéři a veřejnost se v této souvislosti začínají zajímat o starší a zapomenuté odrůdy. 

Čtěte také

„Podpora starších odrůd nebo jiných druhů pšenice je čím dál vyšší. Lidé o to mají zájem, restaurace o to mají zájem. Takže myslím, že biodiverzita se rozšiřuje i v rámci gastronomie,“ komentuje dění u nás, ale hlavně ve světě Kebová, která je odbornicí na cirkulární ekonomiku a gastronomii.

Ekologické zemědělství, na něž kladou důraz vyspělé ekonomiky a které preferují starší i nové evropské dotační programy, je klíčové pro přežití a zachování rozmanitosti řady druhů zvířat i rostlin na planetě.

Složitou situaci v současném zemědělství ale ilustruje rostlinný genetik Jaroslav Doležel pohledem do méně vyspělých částí světa. Zatímco my žijeme v bohaté části světa a můžeme si dovolit investovat a plánovat, v jiných regionech i tradiční zemědělství sotva uživí populaci: 

„Co já považuju za nejzásadnější, je, aby byl vůbec dostatek jídla a potravin. V Evropě to problém není. Takže my tady řešíme trošku problém preferencí zákazníků – jsme natolik bohatí a máme takovou úrodu, že si můžeme dovolit pěstovat odrůdy, které mají výnosy malé. Kdyby ale existovaly jenom tyto odrůdy, tak už lidstvo začne vymírat hladem. To takzvané ekologické zemědělství nemá šanci lidstvo nasytit. Ono dokonce představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí.“

Šlechtění proti chorobám i suchu

Vědci spolu se šlechtiteli se ale snaží stále přijít na to, jak skloubit ekologické nároky a potřebu vyšších výnosů. Nedávno například proběhly pokusy mezinárodního týmu vědců křížit kulturní odrůdy pšenice s planými. Autoři studie doufají, že plané odrůdy by mohly dodat pšenici lepší odolnost v sezónách horka. 

„Stále se zvyšuje důraz na rezistentní šlechtění, to znamená na šlechtění k odolnosti k chorobám, škůdcům, ale i k abiotickým stresům, jako jsou sucho, mráz, případně i velké bouře, jde o to, aby pšenice nepolehaly,“ doplňuje Horčička.

Čtěte také

Společným cílem vědců, šlechtitelů i ochránců přírody jsou odrůdy, které by splňovaly kritéria výnosů i ekologické nároky. „Rezistentní odrůdy nebudeme muset práškovat a sypat na ně různé chemické látky. A odrůdy, které budou umět lépe využívat hnojiva, budeme méně hnojit a méně tak znečišťovat vodu a životní prostředí,“ popisuje Jaroslav Doležel, v čem on vidí budoucnost zemědělství.

Problém moderního světa ale není jen závislost na produkci jedné ze čtyř základních plodin, ale i konzumní styl spotřebitelů: 

„Měly by se vyvíjet i naše stravovací návyky. Momentálně docela nadspotřebováváme a jsme hodně vybíraví. A hodně toho vyhodíme. Myslím si, že když to půjde ruku v ruce, tak i  ekologické zemědělství by mohlo uživit velkou část světa a mohli bychom být méně nároční na životní prostředí,“ věří Kebová.

Poslechněte si celou debatu Martiny Maškové a jejích hostů.

Společně probrali také to, jak velkým problémem je plýtvání s jídlem, případně kolik jídla by se ušetřilo, kdybychom o něco snížili spotřebu masa.  

autoři: Martina Mašková , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související