Jak sečíst škody po okupaci? Sověti za sebou nechávali v roce 1991 milion kubíků kontaminované půdy
Na odsun sovětských vojsk můžeme nahlížet z pohledu politického, ekonomického, ekologického i sociálního. Každá sféra je důležitá. Devastace a škody po Sovětech přitom byly alarmující. Zdaleka se nejedná jen o přírodu, spodní vody, ale také o silnice, budovy i o ztrátu lidských životů. Zamyšlení nad logisticky náročnou operací, jakou byl odchod Sovětských vojáků z Československa, nabízí pořad Téma Plus Lenky Kopecké.
Území Československa opustil 21. června 1991 v 16 hodin 53 minut v Čierné nad Tisou poslední vlak se sovětskými vojáky.
Čtěte také
Zpráva o stavu, který tomu předcházel, se dá shrnout do několika čísel. Celkově bylo na československém území v roce 1990 dislokováno 73 500 vojáků základní služby, 18 500 důstojníků a 44 300 občanských pracovníků a také vojenský arzenál.
Sovětská vojska byla rozptýlena po několika divizích. Atraktivní byly Milovice – Mladá, Ralsko, Vysoké mýto, Jaroměř, Olomouc a další. Sovětská armáda využívala přibližně 73 lokalit, v šedesáti z nich byly škody označeny za tristní.
Kontaminováno bylo 1,24 milionů metrů krychlových zeminy a mezi lokality s velmi rozsáhlou plochou kontaminace patřily zejména oblasti kolem Milovic a Ralska. V prostoru letiště Hradčany byla po odsunu vojsk zjištěna kontaminace podzemních vod a zeminy leteckým petrolejem a chlorovanými uhlovodíky.
Stigma po armádě
Sověti odešli, ale občané měst zůstali i s torzy budov, v některých oblastech byly dokonce vyrabované. Do stavby nových objektů od okupace vložilo socialistické Československo 255 milionů rublů a sovětská údajně přiměřeně stejně.
Čtěte také
Kromě toho Sovětský svaz ročně platil za pronájem vojenských budov asi 25 milionů korun. V průběhu let se ovšem vůbec nehovořilo o bolestném.
Nad stavem Česka po 30 letech od odchodu sovětských vojáků se zamýšlí historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu v Praze, zastupitelé místní samosprávy, občané i pamětníci. Vyrovnali se s vojenskou minulostí? Jak se změnilo prostředí a jsou efektivně využité budovy po armádě?
Více uslyšíte v dokumentu, kde zazní i archivní ukázky. Pořad připravila Lenka Kopecká.
Související
-
Po druhé světové válce se Československo k Židům otočilo zády. Antisemitismus se stal nástrojem KSČ
Lidé, kteří byli roky týráni a perzekvováni nacistickým režimem, neměli po skončení války nárok na zdravotní ani sociální péči. Protože byli Židé, ne Čechoslováci.
-
Spartakiády, nejdražší rituály režimu. Komunistická přehlídka měla nahradit všesokolské slety
Prvomájové průvody, oslavy VŘSR a spartakiády byly asi nejdůležitějšími rituály komunistického režimu v Československu, do kterých se zapojovaly široké masy obyvatel.
-
Když stoupal Gottwald s KSČ na vrchol moci. O přebírání státu po únoru 1948
Únor 1948 nebyl až tak zlomovým bodem, jakým se zdá být ze zpětného pohledu, a ani současníci to často tak necítili. Připomeňte si tehdejší revoluční dny.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
