Když Sověti odcházejí. Jak zachytily rozhlasové mikrofony odsun sovětských vojsk?
V noci z 20. na 21 srpna 1968 okupovala naši zemi vojska pěti států Varšavské smlouvy. Co do počtu šlo převážně o vojska sovětská, více či méně symbolické kontingenty Bulharska, Maďarska, NDR a Polska byly navíc v poměrně krátké době staženy. Sovětské jednotky u nás ale zůstaly až do počátku 90. let.
Jejich odchod umožnila až změněná geopolitická situace ve světě a hlavně v Evropě. Odsud sovětských vojsk měl přitom v našem regionu (Československo, Maďarsko Polsko, NDR) různé logistické podoby i časové harmonogramy.
Čtěte také
Československo začalo o odsunu vojsk vyjednávat hned na počátku roku 1990. Přes pochopitelné obtíže i počáteční obstrukce ze sovětské strany se podařilo dosáhnout smluvně zajištěného harmonogramu, který byl sovětskou stranou dodržen, kdy poslední sovětští vojáci opustili naše území v červnu 1991.
Z velkého množství rozhlasových nahrávek jsme sestavili časově i žánrově rozmanitou koláž. V pořadu tak zazní dobová vystoupení politiků, například prezident Václav Havel, i rozhovory s nimi, poslanec Michael Kocáb, pozdější vzpomínky dalších hlavních aktérů jako byl diplomat Jaroslav Šedivý, generál Svetozár Naďovič.
Taky anketní hlasy občanů, dále pak ukázky z rozhlasového zpravodajství, reportáží a rozhovorů přímo z dotčených lokalit, a také odborné i publicistické analýzy.
Přestože odsun sovětských jednotek probíhal v zásadě bez větších problémů, několik kritických momentů zde přesto bylo. Ty diplomatické jsme se snažili alespoň částečně zachytit ve vzpomínkách účastníků.
K asi nejvážnější události došlo 9. ledna 1991, kdy uvnitř sovětské vojenské základny na Teplicku explodovala tanková munice a při výbuchu zahynulo 17 sovětských vojáků. Tuto tragickou událost jsme připomněli alespoň ukázkou z dramatického pásma vysílaného o 12 dnů později tehdejším Československým rozhlasem.
Poslechněte si reprízu pořadu Pavla Hlavatého.
Související
-
O strašidlech, která pěstovala ideologickou diverzi. Návrat do roku 1990 s Rádiem Svobodná Evropa
Do roku 1989 to byli jen odrodilci, kteří opustili vlast svých předků. To v lepším případě. V tom horším je bývalý režim nazýval zrádci, zaprodanci, diverzanty a špióny...
-
Rok 1990: Pomlčková válka. Československá, nebo Česká a Slovenská federativní republika?
Počátkem roku 1990 předložil Václav Havel parlamentu návrh na vypuštění přídavného jména „socialistická“ z názvu země. Otázka pojmenování federace vzedmula vlnu emocí.
-
Rok 1990: A má to ještě smysl? StB po sametové revoluci
StB vznikla v roce 1945 jako součást poválečného policejního aparátu – Sboru národní bezpečnosti. Postupně StB ovládli lidé z KSČ, až se nakonec stala nástrojem komunistů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka