Michael Kocáb: Nic společensky významnějšího než odsun sovětských vojsk už v životě dokázat nemůžu

Michael Kocáb

Michael Kocáb říká o hudbě, že je to ‚to nejlepší‘. Působí řadu let jako politik a občanský aktivista, s mnoha věcmi v zemi není spokojený, ale na založení vlastní strany mu chybí správný time management. V současnosti ho trápí palčivý problém ekologie.

O kategorii dobra a zla v lidském konání říká: „Sám člověk nutně nemusí být zlý, ale musí si dát velký pozor, s kým se kamarádí. Často se to stává právě v politice.“

Fištejn: Řada oligarchů okolo Putina sedí na dvou židlích. Mají kapitál na Západě i zájmy v Rusku

Jefim Fištejn

Publicista a scenárista Jefim Fištejn se narodil v Kyjevě, v Sovětském svazu, vyjadřuje se proto velmi často k ruské anexi Krymu i k moci a mezinárodnímu vlivu ruského prezidenta. „Myslím, že to byl Peskov, Putinův mluvčí, kdo řekl, že vždy, když klesají preference, tak přichází válka jako univerzální způsob pro stmelování obyvatelstva kolem dosavadního vůdce,“ říká.

„Politik často říká, že nic špatného neudělal. No jo, chlapče, ale zařadil ses do špatné party. To už známe z nacismu, poté komunismu. Člověk si musí dát velký pozor, s kým se spojuje. V tom je kategorie zla dobrá,“ dodává.

Slunce Gorbačov

SSSR považuje jendoznačně za řísi zla, zlem byl i komunismus. V případě současného Ruska by měl ale rozpaky použít kategorii zla. Tu by přiřkl pouze Putinovu vedení, národ má podle jeho mínění ještě šanci.

Rusko zahájil Jelcin. Byla tam průrva v sovětských diktátorech, kdy se otevřelo takové oko, které prozářilo slunce, a to byl Gorbačov... Jeho ozářily historické reflektory jako velkého světového reformátora a on k nim šel a zhasnul je. A pak přišel Jelcin, který to ještě potvrdil, vzniklo Rusko, veliká naděje pro úžasný národ... Tam není odpor vůči ruskému fenoménu, ale současné ruské vedení je příšerné.

Jan Jandourek: Je tu masa lidí, která nemá pocit, že někdo zastupuje její zájmy

Jan Jandourek, sociolog, spisovatel a esejista

Jan Jandourek je bývalým římskokatolickým knězem, sloužil v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. „S Tomášem Halíkem, troufám si říct, jsme byli přátelé,“ říká o vztahu s farářem místní akademické farnosti.

Vše mám hotové

Kocáb nepatří k lidem, kteří si stěžují na svá trápení. O svém životě říká, že má všechno lehčí než jiní lidé. „Je to proto, že už mám vlastně všechno hotové,“ tvrdí muzikant, skladatel a člověk, který dokázal bez komplikací, chaosu či nejistoty dostat ze země okupační sovětská vojska.

„Což se mi stalo už v pětatřiceti letech. Po ukončení odsunu jsem si řekl, že už nic významnějšího se v mém životě stát nemůže. Samozřejmě je tady i rodina, na to bych neměl zapomenout, ale co se týče společenského uplatnění, jsou to okamžiky, které nelze překonat. Všechno ostatní je mi přidáno,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Michael Kocáb bude mluvit ještě o hodnotícím vztahu žen k mužům, mužů k ženám i o svých dvou předchozích manželství.

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související