Jak se vypořádat s environmentálním žalem? Zajímejte se o situaci ve vašem okolí a buďte proaktivní
Stále více lidí začíná pociťovat úzkost a smutek ze zpráv o častějších extrémech počasí a stupňujícího se varování před změnami klimatu. Environmentální obavy tíží každý den více. Existuje návod, jak skepsi nepodlehnout? Jak ovlivňuje lidskou psychiku způsob informování o klimatických změnách?
Přímou zkušenost s těmito jevy má terapeutka Zdeňka Voštová. Mluví hlavně o lidech, kteří mají strach, že v krátké budoucnosti přijdou vleklá sucha, hladomory nebo války. Voštová také osvětluje terminologii.
Od zmíněné environmentální úzkosti se totiž liší environmentální smutek, jímž trpí lidé, kteří citlivě vnímají devastaci přírody, vymírání druhů či vysychání lesů. Jedna z forem, jakou se s environmentálními pocity vypořádat, je prý proaktivní přístup k ochraně životního prostředí. Kořenem takových psychických potíží je totiž pocit bezmoci.
Hledání nápravy
Podle ekopsychologa Jana Krajhanzla má zásadní roli pro vnímání okolního světa způsob, jakým se o klimatických změnách informuje. Upozorňuje, že téma je psychologicky velmi složité a je potřeba brát v potaz celou řadu psychologických mechanismů, které tu působí.
Kromě pouhého popisu problémů je podle něj vhodné současně mluvit o možnostech lidí pomoci k nápravě. Navíc nepoukazovat na vzdálené problémy, jaké mají třeba tichomořské ostrovy se stoupající hladinou Tichého oceánu, ale spíše na to, jak probíhají změny klimatu na „našem dvorku“.
Poslechněte si celé Zaostřeno Terezy Čapkové. Dozvíte se, jakým způsobem zpracovávají environmentální žal děti a jaká doporučení se nabízí v pedagogické práci na toto téma.
Související
-
Nová generace cestovatelů objevuje fenomén bezcílného putování napříč kontinenty
Pro overlanding je charakteristické, že cesta je daleko důležitější než cíl. Fenomén dlouhého a dobrodružného putování je ale relativně starý.
-
Politici by neměli poslouchat 17leté děti, ale něco pro klima konečně dělat, myslí si Doubravský
Studenta Akademického gymnázia Štěpánská v Praze a mluvčího iniciativy Fridays for Future zpovídá Jana Klusáková.
-
Miliardové investice, méně řepky a žádné dotace na plochu. Bioklimatolog radí, jak bojovat se suchem
„Pokud by se do naší krajiny investovalo 20–30 miliard korun ročně, mohla by se naše krajina za 10–20 let významně vylepšit,“ myslí si Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka