Jak Mars přišel o atmosféru
Nejnovější data z Marsu nashromážděná americkým robotickým vozítkem Curiosity naznačují, že Mars měl v minulosti hustou atmosféru, o kterou přišel náhle během katastrofy celoplanetárního rozměru. Získaná data se nejspíše dají vyložit tak, že do Marsu před asi čtyřmi miliardami let narazilo těleso velikosti Pluta a zcela atmosféru zredukovalo. Navíc tato srážka podstatně změnila složení zbytku atmosféry směrem k výsledku, který pozorujeme dnes.
Tato data vznikla analýzou vzorků marťanských plynů i hornin pomocí tří různých metod a přístrojů, které se nacházejí na palubě roveru Curiosity. Ve vzorcích měřily palubní přístroje přesné kvantitativní obsahy různých plynů, například poměrné zastoupení různě těžkých izotopů argonu, vodíku, dusíku, kyslíku a uhlíku. (Izotop je stejný chemický prvek se stejným počtem protonů, který má v jádře rozdílný počet neutronů). Výsledky analýz vědci z NASA zveřejnili v rámci dvou studií, které vyšly v časopisu Science.
Vědci např. obdrželi přesná data o poměru izotopů uhlíku a kyslíku obsažených v oxidu uhelnatém a oxidu uhličitém ve vzorcích atmosféry a stejný údaj i o poměru izotopů argonu. Ve všech případech přístroj naměřil větší obsah těžšího izotopu daného prvku, než který odpovídá normálnímu stavu neporušené planetární atmosféry, pokud byla v historii v rovnováze. Normální podmínky v tomto smyslu pozorujeme např. na Zemi, ale i jinde ve sluneční soustavě. Vědci zmíněná data interpretovali tak, že Mars musel nárazově přijít o většinu své atmosféry a dokonce i o většinu svého kyslíku. To se nedá vysvětlit jinak než nárazem poměrně velkého tělesa do Marsu zhruba před čtyřmi miliardami let, nebo pomocí současné masivní exploze vulkánů na většině planety v téže době.
Deficit lehkých plynných izotopů napovídá, že ztráta atmosféry se odehrála ve velkých výškách, kde se lehčích izotopů vyskytuje více. Mars měl na kyslík bohatou atmosféru podle všeho o miliardu let dříve než Země. Důkazem o hustší atmosféře v historii Marsu se jeví být i staré stopy tekoucí vody na povrchu Marsu. Voda by se totiž při současném nízkém tlaku nemohla udržet a vypařila by se. Podle některých teorií mohl dokonce třetinu Marsu kdysi pokrývat oceán.
Zdroje: SciTechDaily, Science Magazine, Guardian, PhysOrg (oceán)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.