Jak léčit Parkinsonovu chorobu? Novými léky, hloubkovou mozkovou stimulací, ale i optogenetikou
Jakým směrem se ubírá budoucnost léčby Parkinsonovy choroby, ale i dalších neurodegenerativních onemocnění, vysvětluje ve Studiu Leonardo Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN.
„Budoucností je použití léčiv respektive molekul, které dokážou degradovat proteiny, které se ve zvýšené míře v mozku pacientů s těmito chorobami akumulují,“ popisuje neurolog.
Čtěte také
U Alzheimerovy nemoci je to především beta-amyloid nebo tau proteiny, u Parkinsonovy nemoci je to alfa-synuklein. „Ale nutno podotknout, že nevíme na 100 procent, že tyto proteiny jsou skutečně spojeny s patologií. Může jít také o epifenomén, tedy jakýsi vedlejší produkt, který při neurodegeneraci vzniká.“
Navíc to, co funguje u zvířecího modelu, nemusí nutně fungovat u člověka, připomíná lékař. „Také platí, že replikace 99 procent všech molekul, které byly nadějné ve fázi preklinického výzkumu, se ukážou jako neúčinné.“
Biologická léčba
Další metodou je použití biologické léčby, z níž některé metody dokážou nahradit chybějící enzym v kaskádě, která zamezuje tvorbě dopaminu.
Čtěte také
„Víme, že existují některé genetické poruchy spojené s deficitem tvorby některých látek, a proto předpokládáme, že pro některé podtypy některých forem neurodegenerace bude fungovat jeden konkrétní lék, ale pro velmi malou skupinu pacientů.“
Samozřejmě, že už pomáhá hluboká mozková stimulace, kdy je pacientům zavedena do mozku elektroda, která pomocí přístroje podobného kardiostimulátoru vysílá elektrické impulsy do velmi přesně určeného místa v mozku a tak tiší projevy Parkinsonovy choroby.
Optogenetika a genová terapie
„Tam se dostáváme k možnostem dalšího zpřesňování stimulace. Víme, že některé neurony chceme zasáhnout a některé ne, ty jsou spojeny se vznikem některých nežádoucích účinků. Už víme, že některé typy neuronů reagují jen na určité typy signálů, na jiné nikoliv.“
Čtěte také
Dále je tu takzvaná optogenetika, kdy není do mozku sondou vysílán elektrický signál, ale světlo. „Neurony sice nevidí, ale my můžeme i tyto buňky naučit vidět, pomocí genové terapie.“
Pak se místo elektrod zavedou do mozku optická vlákna a na s nemocí spojené neurony se svítí různými barvami. „A podle toho, jaké světločivé pigmenty tyto neurony na sobě mají, se depolarizují nebo hyperpolarizují a pak můžete aktivitu těchto neuronů přesně ovládat.“
„Genová terapie už pochopitelně existuje, i když ne v případě světločivých pigmentů u člověka. Ale některá onemocnění spojená s deficitem tvorby některých enzymů už jsou takto potenciálně léčitelná,“ naznačuje vývoj těch nejmodernějších metod léčby neurodegenerativních onemocnění mozku neurolog Robert Jech.
Jak přesně funguje hloubková mozková stimulace? A lze neurodegenerativním onemocněním mozku předcházet? Poslechněte si celé Studio Leonardo. (repríza)
Související
-
Jen my dva a Parkinson. Dokumentární sonda do rozpadajícího se těla i vztahu dvou lidí
Intimní zpověď autorových prarodičů, jimž se do domácnosti nastěhovala Parkinsonova choroba. Netrpí jen dědovo tělo. Nemoc má podstatný vliv i na dlouholeté manželství.
-
Konvalinka: Trauma i životní styl se mohou přenést na další generace. Mění se genetika, ale ne DNA
Epigenetika mění to, jak genetikové nahlížejí na lidský genom a jeho fungování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka