Izraelský premiér se v OSN vůbec nezmínil o Palestině. Jako kdyby tím měl problém zmizet
Nový izraelský premiér Naftali Bennett ve svém prvním vystoupení před Valným shromážděním OSN vůbec nezmínil Palestince. Všímá si toho deník Jerusalem Post, podle kterého naopak izraelský lídr hned pětadvacetkrát zmínil Írán. O národu, se kterým jeho země vede územní spory, ale neřekl jediné slovo.
Z pohledu jeruzalémských novin toto opomenutí plně zapadá do filozofického postoje premiéra, který se ujal vlády letos v květnu. Bennett je proti vytvoření Palestinského státu a nemá nejmenší zájem jednat s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem.
Čtěte také
Jenže něco jiného je toto dát najevo v Izraeli nebo třeba v rozhovoru pro americká média, než takový postoj projevit na půdě OSN, kde většina členů Valného shromáždění už teď uznává Palestinský stát. Navíc právě Spojené národy se dají považovat za domovské pole palestinské diplomacie.
O Palestině se zmínil Biden i král Abdalláh II.
Na letošním zasedání Valného shromáždění se palestinská otázka ocitla na okraji, protože v popředí jsou mezinárodní témata jako klimatická změna a pandemie covidu-19. To ale neznamená, že by se OSN o palestinskou problematiku nezajímala nebo ho nechtěla řešit.
Čtěte také
Americký prezident Joe Biden se Palestiny ve své řeči dotkl jen letmo. Ale alespoň ji zmínil, když prohlásil, že k dvoustátnímu řešení sporu mezi Palestinci a Izraelci povede ještě dlouhá cesta. Nikdy se prý nelze vzdát naděje na pokrok.
Palestinské otázce se ve svých vystoupeních věnovala také řada lídrů a ministrů blízkovýchodních zemí. Například jordánský král Abdalláh II. zdůraznil, že je nutné pokročit směrem k vytvoření dvou států. Současný status quo označil za neudržitelný.
Abbás předložil návrh na roční mírový plán
Palestinský prezident Mahmúd Abbás, který se do rozpravy v New Yorku připojil přes video, se věnoval jen a pouze Palestině. Na to okamžitě reagoval izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erda, který se vysmál požadavku na obnovení hranic z roku 1967.
Palestinec Abbás ale kromě plamenných řečí předložil i návrh na roční mírový plán a vyzval členy takzvaného Kvarteta, složeného z OSN, Evropské unie, Ruska a Spojených států, aby ho pomohli zprostředkovat. Ať už s Abbásovým návrhem někdo souhlasí, nebo ne, alespoň je to pokus o nějaký pokrok, podotýká deník Jerusalem Post.
Bennett vystupuje jinak než Netanjahu
Izraelský premiér Bennet si v uplynulých měsících získal pozornost zahraničí, když začal jednat s jordánským králem Abdalláhem a egyptským prezidentem Abdalem Fattahem Sísím. A svou image lídra, který mluví s arabským světem, upevnil ještě víc, když se před svým vystoupením v OSN setkal se zástupci Bahrajnu a Spojených arabských emirátů.
Čtěte také
Jenže pak se Bennett postavil před delegáty Valného shromáždění. Svým projevem zanechal dojem, že na vyjednávání s Palestinci nemá nejmenší zájem.
Jeho předchůdce Benjamin Netanjahu přitom svázal normalizaci vztahů s arabským světem právě i jejím přínosem pro další osud palestinského konfliktu. Loni v OSN predikoval, že pravděpodobnost uzavření míru se díky dobrým diplomatickým vztahům s arabskými sousedy jen zvýší.
Současný předseda izraelské vlády vystupoval úplně jinak. Jako by snad Bennett věřil, že se palestinský konflikt může vznášet v jakémsi vzduchoprázdnu, zatímco Izraelci a Palestinci budou dál poklidně žít své životy. V květnu se přitom Izrael dostal do přímého ohrožení, když vypukla jedenáctidenní válka s Hamásem. Hnutí navíc stále hrozí obnovením bojů.
Izraelský lídr Bennett v OSN vykreslil svou zemi jako „maják na rozbouřeném moři“.
V září došlo v Jeruzalémě k teroristickému útoku a násilí na Západním břehu od května eskalovalo. Cena za ignorování vleklého konfliktu se optikou deníku Jerusalem Post letos zvýšila. Přesto premiér Bennett na newyorském fóru vystupoval tak, jako kdyby si myslel, že ignorováním Palestinců celý problém pomine.
Izraelský lídr vykreslil svou zemi jako „maják na rozbouřeném moři“. Stejný příměr použil už dříve, když mluvil před židovskými organizacemi ve Spojených státech, kde také zdůrazňoval, jak důležité prý je „čelit realitě“.
Čtěte také
Spojené národy teď očekávaly, že Bennett bude před Valným shromážděním mluvit o realitě, zejména o té palestinské. A že popíše, jak chce přispět k řešení konfliktu.
Že to neudělal – a nebylo to rozhodně poprvé –, staví Naftaliho Bennetta do pozice muže, který odmítá mír. Rozhodně nevystupoval jako někdo, kdo by se mírové dohody snažil dosáhnout.
Dokud Bennett nedokáže řešit palestinský konflikt, mezinárodní společenství bude vnímat Izrael spíše za příčinu bouře než jako maják, který ukazuje cestu ke klidnému pobřeží, zamýšlí se izraelský deník Jerusalem Post.
Poslechněte si celý pořad Svět ve 20 minutách. Témata vybrala Tea Veseláková.
Kdo bude v Evropě těžit z politického vakua po německých volbách? Mají země západního Balkánu naději na vstup do Evropské unie? A zásobovací krizi v Británii provází spor o vliv brexitu.
Související
-
Globální válka proti teroru je dvacet let po 11. září prohraná. Západ potřebuje lepší plánování
Vojenské intervence, které válku proti teroru doprovázely, skončily téměř pokaždé katastrofou. Džihádismus se na západní výboje dokázal adaptovat a dál se šířil.
-
„Nejsou to naše ženy.“ Evropské země podle rakouské feministky s pomocí Afghánkám nespěchají
Život v době fungování takzvaného Islámského emirátu Afghánistán na přelomu tisíciletí byl pro ženy plný strachu. Je nabíledni, že ženám se vede špatně zase.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
