Globální válka proti teroru je dvacet let po 11. září prohraná. Západ potřebuje lepší strategické plánování

11. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Útok na Světové obchodní centrum 11. září 2001

Dvacet let po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září se zdá, že globální „válka proti teroru“ směřuje k porážce. Koncept, jehož cílem bylo vyřešit trauma způsobené útokem na Světové obchodní centrum v New Yorku, nenaplnil sliby svých proponentů. K takovému závěru dochází na serveru EUobserver Julien Théron, který se na Pařížském institutu politických věd (Sciences Po) věnuje mezinárodní bezpečnosti a konfliktním studiím.

Nejrůznější vojenské intervence, které válku proti teroru doprovázely, skončily podle Thérona téměř pokaždé katastrofou. Džihádismus se na západní výboje dokázal adaptovat a dál se šířil. Političtí vyzyvatelé navíc tyto neúspěchy využili ke zpochybňování hodnot západních liberálních demokracií.

Čtěte také

Souhrnný koncept „války proti teroru“ se skládá ze tří základních pochybení. Tím prvním je okolnost, že pojem „teror“ označuje abstraktní pocit, nikoliv reálného nepřítele v podobě teroristické organizace Al-Káida. Používání slova „teror“ tak nabízelo flexibilitu neomezeného rozšiřování boje proti státním i nestátním aktérům. Zároveň ale maskovalo, kdo je skutečným nepřítelem.

Druhou chybou je podle francouzského akademika to, že označení „válka“ ve svém obvyklém významu odkazuje na akce prováděné klasickou armádou. A i když boj s terorismem občas vyžaduje vojenské operace, sotva odpovídá konvenční válce. Politická volba nasadit při zahraničních intervencích ty nejmodernější vojenské prostředky se ukázala jako neúčinná a někdy dokonce kontraproduktivní.

A konečně zatřetí, „globální“ pojetí vyjadřovalo, že oblast zásahu bude zahrnovat celý svět. Ve skutečnosti se ale skutečný boj proti terorismu omezuje na působení proti přesně vymezeným sítím teroristických organizací.

Války proti teroru? Neúspěch 

Z pohledu francouzského analytika globální válka proti teroru tak, jak ji po útocích z 11. září vymezil americký prezident Georg W. Bush, selhala ve všech svých základních cílech, které se soustředily hlavně na Al-Káidu a Afghánistán. Ani intervence v Afghánistánu, ani dlouhá řada navazujících akcí, které tento koncept udržovaly při životě, nevedly k udržitelné globální bezpečnosti.

Čtěte také

Všechna lokální dějiště války proti teroru skončila neúspěchem. V Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi nebo v Sahelu sunitský džihádismus odolal, dokázal se z tlaku vymanit a dokonce se šíří.

Nevhodné strategie nasazené v Afghánistánu a Iráku vyvolaly nutnost rozvíjet nové doktríny boje proti povstalcům. Klíčoví vojenští velitelé museli přehodnotit, co to vlastně je „válka proti teroru“. A právě tato nutnost redefinice zdůraznila, jak špatně byla navržena protiteroristická strategie po útocích z 11. září, píše akademik Théron na serveru EUobserver.

Problematická byla také snaha politiků legitimizovat pojmy jako „preventivní válka“ nebo „nepřátelský bojovník“.

Ukázalo se, že politika přímých intervencí nefungovala. Pozdější zásahy v Sahelu nebo proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku se sice snažily poučit a zaměřily se na pomoc lokálním bezpečnostním silám a na letecké údery. I toto úsilí ale zůstalo přinejlepším na půli cesty.

Problematická byla také snaha politiků legitimizovat pojmy jako „preventivní válka“ nebo „nepřátelský bojovník“. Spolu s cíleným zabíjením, prováděným mimo dosavadní právní rámec, to vše vyvolalo oprávněné pochybnosti a pomohlo narativu džihádistů, kteří se snažili vydávat za oběti.

Předsudky vůči muslimům

Vojenská intervence přesto zůstává jednou z možností boje proti terorismu. Před jejím využitím je ale nutné zvážit její rozsah, smysl, finanční náročnost nebo okolnosti, za jakých je vhodné vojenskou misi v zahraničí zahájit. Podle Thérona je potřeba zamyslet se i nad tím, jakou má intervence šanci na úspěch a jestli se bude konat v oblasti, kde existuje alespoň zárodek státního prvku, na který je možné se do budoucna spolehnout.

Čtěte také

V západních zemích zároveň globální válka proti teroru vyvolala předsudky vůči muslimům a dalším cizincům a posílila nacionalistické tendence. Západní společnost je tak nyní z pohledu Juliena Thérona slabší než před dvaceti lety.

Nakonec ale Západ prohrál i na samotném bojišti. Spojené státy se stáhly z Afghánistánu – nanejvýš ikonickém dějišti globální války proti teroru. Americké odcházení přitom probíhalo nejen pod tlakem Tálibánu, ale také teroristických organizací Al-Káida a Islámský stát.

Z fiaska budou těžit soupeři Západu

Radikální skupiny tak oslavují to, co blízkovýchodní analytik Charles Lister označil za „velké vítězství globálního džihádistického hnutí“. Extremisté teď zpátky získávají své útočiště, o které ale vlastně nikdy tak úplně nepřišli.

Čtěte také

Z afghánského fiaska navíc budou těžit globální soupeři Západu, jako je Čína, Rusko nebo Írán. Pro ty všechny je výhodnější mít v Afghánistánu autokratický režim Tálibánu, který v zemi právě nastupuje a pro který vydláždil cestu právě neúspěch Američanů. Tálibové se tak nestali pouze vítězi ve válce proti teroru, ale získávají i punc hrdinů protizápadní fronty.

Francouzský autor textu vzpomíná, jak mu jeden americký generál kdysi řekl, že Spojené státy připouštějí strategické chyby, protože „zkrátka můžou“. To už teď ale neplatí. Američané – ale ani Evropané – už si nemohou dovolit opakovat strategická selhání z uplynulých dvaceti let.

Západ všude a na všech úrovních čelí těm, kteří zpochybňují a podkopávají základy liberální demokracie.

Západ všude a na všech úrovních čelí nejrůznějším autoritářům a dalším vyzyvatelům, kteří zpochybňují a podkopávají základy liberální demokracie. Je proto nejvyšší čas probudit se a začít budovat jasně promyšlenou strategickou politiku, zdůrazňuje na serveru EUobserver francouzský analytik Julien Théron.

Poslechněte si i další témata Světa ve 20 minutách, která pro vás vybral Jakub Rerich.

Dozvíte se, že britské univerzity se už naplno potýkají s důsledky brexitu. Úřady v Rusku hlásí rekordní průměrnou teplotu vzduchu za loňský rok. Afghánským běžencům pomáhají na cestě do Evropy pašeráci na turecko-íránské hranici. A slavné newyorské metro po svém ochromení tropickou bouří Ida hledá cesty, jak se bránit extrémnímu počasí.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související