Traumata, antrax i sítě ve společnosti. Následky 11. září vedly k rozvoji vědy i psychoterapie
Bezprostředně po útoku na Světové obchodní centrum američtí psychologové předpovídali, že Spojené státy zasáhne vlna traumatu. I když se tak nakonec nestalo, odhaduje se, že asi půl milionu newyorských obyvatel trpělo po atentátech posttraumatickou stresovou poruchou. Tragédie z 11. září se odrazila i ve vědeckém světě a podnítila řadu výzkumů. Připomeňme si některé z nich.
Ve vědeckém světě měly útoky v New Yorku a ve Washingtonu výrazný dopad například na oblast jaderné energie nebo kybernetické bezpečnosti. Atentáty ovlivnily také podobu robotiky, a to především při vývoji systémů prevence katastrof.
Čtěte také
Při vyšetřování atentátů se proslavila sociologická metoda zvaná analýza sociálních sítí, která dokáže zjistit, jak spolu nejrůznější skupiny lidí komunikují nebo spolupracují, ať už jde o děti ve škole, jak si přihrávají sportovci, nebo jak spolu kooperují zločinci. Vztahy atentátníků sestavil zakladatel síťové analýzy Valdis Krebs.
Dokázal to díky obřímu množství informací, které našel v tehdejším tisku a v médiích.
„Krebs si každý den cestou do práce kupoval na novinovém stánku všechny tiskoviny, které mu přišly pod ruku,“ říká český sociolog a síťový analytik Tomáš Diviák.
„A z nich, tak jak informace postupně vycházely najevo, zpracovával a kreslil tuto síť. Když pak vyšel se svojí analýzou a porovnala se s výsledky oficiální vyšetřovací verze – třeba FBI –, tak tam nebyly žádné výrazné rozdíly.”
Čtěte také
Když v USA studie Valdise Krebse vyšla, okamžitě zaujala americké tajné služby, které následně analýzu sociálních sítí začaly využívat při tajných operacích, včetně dopadení Saddáma Husajna nebo Usámy bin Ládina.
„Když je zájem zjistit polohu nebo aktivity jednoho konkrétního člověka, dá se často na něco takového poukázat. Nebo se dá zjistit víc informací tím, že se mu přibližujeme krok po kroku z hlediska kontaktů v té dané síti,“ doplňuje Diviák.
Jak se bránit biologickému útoku
Nedlouho po 11. září zaznamenaly Spojené státy zvýšenou hrozbu biologických a chemických útoků. Právě proto se odborníci z univerzity v New Yorku zaobírali také odhalováním bioagentů, tedy biologických činitelů, jako jsou například bakterie, vir nebo i chemikálie, které se dají využít jako zbraň.
K detekci možného nebezpečí ve stanicích newyorského metra vznikla bezdrátová senzorová síť. Rozrostl se také výzkum ke zneškodnění biologických a chemických látek, jako je například antrax.
Trauma psychologa a jeho klienta
Profesorku Carol Tosonovou zase ovlivnil její vlastní zážitek. Měla se svým klientem sezení právě ve chvíli, kdy letadlo narazilo do jedné z budov. Ve svém výzkumu se tedy dotazovala na klinikách po celém Manhattanu na to, jak útoky na Světové obchodní centrum ovlivnily praxi psychologů a psychoterapeutů. Následně popsala teorii sdíleného traumatu, které u terapeutů znamená jeho dvojí dopad.
Čtěte také
„Najednou slyšíte, jak letadlo naráží do věže, a vidíte, jak lidé kolem reagují. Hodně mě to tenkrát zasáhlo. A právě proto mě ve výzkumu sdílené trauma zajímalo. Terapeut může být traumatizovaný i tím, když slyší šokující příběh svého klienta. Ale co se děje, pokud jsou společně svědky stejného traumatizujícího zážitku? Když je zasáhne kolektivní trauma? Pro terapeuta je to jiný typ zkušenosti, protože je traumatizovaný taky tím primárním způsobem,” vysvětlila pro zdravotnický kanál MediBiz TV Tosonová.
Strach z vysokých budov
Faktory, které lidem při útocích pomohly rychle a bezpečně z věží Světového obchodního centra uniknout, zkoumala fakulta veřejného zdraví newyorské univerzity. Tamní odborníci zjistili, že oproti důkladněji proškoleným evakuovaným mluvili lidé s nižší mírou únikové připravenosti častěji o tom, že mají strach pracovat ve vysokých budovách, o úzkostech a opakujících se nepříjemných vzpomínkách.
Stres v těhotenství
Hladinu stresových hormonů u dětí narozených ženám, které v bezprostřední blízkosti přežily atentáty v září 2001, se zase věnovala neurovědkyně a psychiatrička Rachel Yehuda z Mount Sinai Hospital v New Yorku.
Mezi desítkami tisíc lidí přímo vystavených útokům bylo zhruba dva tisíce těhotných. U některých z těchto žen se následně rozvinula posttraumatická stresová porucha a na některé děti se geneticky přenesla noční můra, kterou ten den zažily jejich těhotné matky.
Poslechněte si celou reportáž Martiny Rasch.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka