Gita Zbavitelová: Novátorská politika Izraele vůči Palestincům
Když byl izraelský premiér Naftali Bennett na cestě domů ze schůzky s Joem Bidenem ve Washingtonu, jeho ministr obrany Benny Ganc rozbouřil v Izraeli politickou scénu – navštívil předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Bylo to poprvé po jedenácti letech, kdy s Abbásem jednal vrcholný izraelský politik.
Setkání vyvolalo rozruch proto, že pravicový Bennett je odpůrcem vzniku Palestiny a zastáncem rozšiřování židovských osad a anexe Západního břehu Jordánu a jeho voliči jednání s Palestinci odmítají.
Čtěte také
Gancovo uskupení Modrobílá je liberální a o míru by jednalo, stejně jako Strana práce, Merec, arabská strana Raam, Existuje budoucnost ministra zahraničí Jaira Lapida a do jisté míry také Izrael, náš domov ministra financí Avigdora Liebermana. Zatímco další dvě koaliční strany, Nová naděje ministra spravedlnosti Gideona Saara a Bennettova Nová pravice, jsou proti.
Bennett po návratu z Ameriky prohlásil, že o Gancově schůzce s Abbásem věděl a koordinoval ji. Zdůraznil, že jeho vláda nebude s Palestinci jednat o míru, ale přeje si, aby byl Západní břeh bezpečný a ekonomicky prosperoval.
Aby však neztratil přízeň svých voličů, zopakoval, že za jeho vlády mírový proces obnoven nebude a on sám se s Abbásem ani nesejde, protože předseda samosprávy podal na Izrael žalobu k Mezinárodnímu trestnímu soudu a obvinil ho z válečných zločinů. A dodal, že nezastaví rozšiřování židovských osad na Západním břehu, ale v zájmu fungování nesourodé vládní koalice také neprovede žádnou anexi.
Abbás spolupráci s Izraelem potřebuje
Gancova schůzka s Abbásem nebyla zdvořilostní. Nejdůležitějším bodem byla izraelsko-palestinská bezpečnostní spolupráce, která je v zájmu obou stran, protože Hamás na Západním břehu usiluje o svržení Abbáse a převzetí moci.
Čtěte také
Ganc se s Abbásem dohodl i na řešení situace tisíců obyvatel Západního břehu, kteří nemají dokumenty, a na opatření, jež usnadní palestinským podnikatelům obchodování v Izraeli. Vláda také vydá povolení dalším šestnácti tisícům Palestinců, kteří budou smět v Izraeli pracovat; celkem jich tak už bude skoro 140 tisíc.
Izraelský kabinet také povolil výstavbu jednoho tisíce bytů v takzvané oblasti C, kterou spravuje Izrael a kde Palestinci za Netanjahuovy vlády nesměli stavět prakticky vůbec.
Bennett navíc už dříve nařídil, aby byl na hranicích usnadněn průchod Palestincům, kteří do Izraele dojíždějí za prací. Ganc však samosprávě především nabídl půjčku ve výši skoro 160 milionů dolarů, která má zmírnit její finanční krizi – a Abbás ji přijal. Samospráva ji bude postupně splácet z cel a daní, které pro ni Izrael vybírá.
Mahmúd Abbás spolupráci s Izraelem potřebuje. Na Západním břehu sílí nespokojenost s jeho vládou. Mimo jiné i proto, že v dubnu zrušil první parlamentní volby po patnácti letech, které sám naplánoval. Často dochází k protestům, palestinské bezpečnostní složky zatýkají Abbásovy kritiky a toho hlavního dokonce zavraždily. Sílí i odboj proti izraelským vojákům.
Čtěte také
Po květnové válce s Izraelem roste popularita Abbásova největšího soupeře, Hamásu. A k tomu je samospráva v katastrofální finanční situaci. Přestože jí Joe Biden obnovil vyplácení pravidelných příspěvků, které zastavil Donald Trump, neposílají je arabské státy – zatímco v roce 2019 přispěly do palestinského rozpočtu částkou 300 milionů dolarů, letos pouhou desetinou.
Z údajně technických důvodů neuhradila už deset měsíců sociální podporu ve výši 150 milionů eur ani Evropská unie. Palestinskou ekonomiku ještě víc zhoršila pandemie koronaviru a samospráva má potíže s vyplácením mezd státním zaměstnancům.
A Izrael podle svého zákona pravidelně strhává z vybíraných palestinských cel a daní částku, kterou Abbásova vláda posílá vězněným vrahům Izraelců a jejich rodinám. V červenci jí takto za posledních šest měsíců zadržela 186 milionů dolarů. Tlak na zastavení podpory terorismu nevyvíjí jen Izrael, ale Abbás vyplácí vězňům renty dál. Palestinská vláda letos očekává rozpočtový deficit ve výši 1,75 miliardy dolarů.
Není proto divu, že Abbás na čtvrtečním summitu s egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem Sísím a jordánským králem Abdalláhem oznámil, že je ochoten pomoc izraelské vlády přijmout a spolupracovat s ní.
Benny Ganc ví, že vzhledem k složení vládní koalice nemůže dojít k žádnému posunu v jednáních o míru, která se zastavila v roce 2014. Podpora vzniku samostatné Palestiny v Izraeli však beztak setrvale klesá a přeje si ho jen 40 procent Izraelců – zatímco v roce 2007 jich bylo 70 procent. A 37 procent preferuje zachování současného stavu, stejně jako Bennettova vláda.
I tak je však možné udržet na Západním břehu stabilitu a bezpečnost posílením umírněných sil, tedy Abbáse. Toho chce posilovat i Biden, který rovněž nechystá žádnou mírovou iniciativu. Palestinci tedy nezískají svůj stát stejně jako za Netanjahua, ale mohli by se mít lépe než za něj.
Bennettova vláda je tak různorodá, že jinak než pomocí kompromisů koaličních partnerů fungovat nemůže. A tak bude premiér obhajovat své pravicové postoje a zároveň tolerovat Gancovy kontakty s Palestinci.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
