Jan Fingerland: V Palestině se něco stane
Rozsáhlé protesty nebo dokonce povstání někdy propukají znenadání, ale zpětně je jasné, proč a jak vznikly. Na Západním břehu se něco rodí, a pokud by se zatím relativně malé demonstrace proměnily na velmi velké, také bychom neměli být překvapeni.
Čtěte také
Rozbuškou zatím posledního kola demonstrací Palestinců, kteří žijí na Západním břehu Jordánu (tedy nikoli těch v Gaze), je smrt politického aktivisty Nizára Banáta. Ten proslul jako kritik úřadů Palestinské autonomie, zejména za korupci.
Jenže před více než týdnem zemřel, když se ho palestinská policie pokusila zatknout. A při zatýkání ho policisté bili. Velmi pravděpodobně nebylo cílem Banáta zabít, ale takto vznikl pro palestinské úřady velmi ošemetný problém.
Nespokojenost narůstá
Čtěte také
Do ulic větších palestinských měst už řadu dní chodí lidé protestovat nejen proti tomuto incidentu, ale proti palestinským úřadům jako takovým. Lidem ze všeho nejvíce vadí korupce Palestinské autonomie, ale i jejich neschopnost čelit Izraeli, k napětí přispěla nedávná válka v Gaze, covidová a ekonomická situace a důležitou příměsí jsou zrušené volby do palestinského parlamentu.
Prestiž palestinských politiků také značně utrpěla poté, co v loňském roce Izraelci začali navazovat vztahy s řadou arabských zemí, bez ohledu na názor palestinských představitelů.
Protesty proti Banátově smrti se i proto v podstatě přelily do protestů proti Palestinské autonomii, hnutí Fatáh a prezidentu Mahmúdu Abbásovi. Mezi hesly, která se ozývají, je i jedno, známé z jiných arabských zemí z dob začátků Arabského jara: „Lid chce změnu režimu“.
Čtěte také
Zatím se protesty drží v relativně malých počtech několika set, nejvýše několika tisíc účastníků. Vysvětlení jsou různá, od letargie až po strach. Palestinská policie už v době po zrušených volbách začala zatýkat některé své kritiky, protože cítila vzedmutí nesouhlasu ve veřejnosti, a navíc vnímala, že má volnou ruku od západních dárců.
Sám Nizár Banát se cítil ohrožen a přesunul se do domu svého bratrance v Izraelem ovládané části Hebronu, kam, jak se domníval, palestinská policie nedorazí. Jenže dorazila, což mnozí považují za další důkaz, že Mahmúd Abbás a celá Palestinská autonomie v podstatě žijí s Izraelem v symbióze.
To kritizoval i Banát, jeho posledním velkým tématem byla ale neuskutečněná výměna vakcín s Izraelem. Podle Banáta z ní sešlo, protože se nehodily do obchodů významných palestinských představitelů.
Něco se chystá
Vše se odehrává v kontextu rozdělení palestinské politiky na dvě území: na Gazu ovládanou Hamásem a Západní břeh ovládaný Fatáhem. Zatímco v Gaze jsou protesty proti Hamásu ještě mnohem obtížnější, na Západním břehu demonstranti občas nesou vlajky Hamásu, ať už z trucu, nebo z přesvědčení. Palestinské úřady tvrdí, že protesty vskrytu podporuje právě Hamás, nebo do exilu vyhnaný Abbásův kritik Muhammad Dahlan.
Současně nenápadně narůstá počet útoků palestinských obyvatel Západního břehu na izraelské cíle. Není tedy těžké odhadnout, že na Západním břehu narůstá nespokojenost, která může vyvřít tím, nebo oním způsobem. Samozřejmě pokud se nestane něco nečekaného, co by situaci namířilo ještě zcela jiným směrem.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
