„Nejsou to naše ženy.“ Evropské země podle rakouské feministky s pomocí Afghánkám nespěchají
Po převzetí moci v Kábulu hnutím Tálibán je ohrožena těžká práce ženských aktivistek a stejně tak i všechny ostatní obyvatelky Afghánistánu. Přesto země, které se tolik hlásí k prosazování rovnosti obou pohlaví, teď situaci spíše jen přihlížejí, píše novinářka rakouského deníku Der Standard Beate Hausbichlerová.
Hausbichlerová poukazuje na to, že pravicově-populistické a konzervativní strany v Evropě zmiňují ženská práva především tehdy, když je z jejich pohledu ohrožuje islámský fundamentalismus. V takovém případě neváhají nasadit chmurné obrázky zahalených žen, kterým hrozí sexuální násilí ve chvíli, kdy ukáží byť jen odhalený kotník.
Čtěte také
Když má ale nyní takový scénář reálné obrysy, není volání po ochraně afghánských žen z evropských zemí zrovna slyšet – žádné výzvy těchto politiků, kteří by žádali o politický azyl pro afghánské aktivistky. Žádné hlasy vybízející k evakuaci těch žen, kterým v Afghánistánu kvůli jejich politické práci hrozí akutní nebezpečí.
Ve veřejném prostoru není podle Hausbichlerové slyšet ani to, jak by měla vypadat pomoc ženám, které z Afghánistánu chtějí odejít. Pokud se vyjde ze slovníku zmíněných politických stran, může to být proto, že nejde o „naše ženy“. A možná i proto, že je Afghánistán daleko. Tuto nečinnost bychom si z pohledu rakouské novinářky měli zapamatovat. A měli bychom si ji připomenout ve chvílích, až budou tito politici znovu volat po ochraně ženských práv.
Co si afghánské ženy vysloužily?
Přitom je nabíledni, jak špatná je pro ženy v Afghánistánu tamní situace. Článek v deníku Der Standard připomíná už loňskou vraždu aktivistky Frešty Kohistáníové, která se stala v době probíhajících rozhovorů mezi afghánskou vládou a Tálibánem.
Čtěte také
Už tehdy brutálních útoků na ženy a dívky přibývalo. A nelze teď příliš věřit ani tomu, že se pod vládou Tálibánu ženám dostane práce a vzdělání. Uklidňující koneckonců není ani prohlášení, podle kterého ženy získají stejná práva v souladu s muslimským právem šaría.
Už život v době fungování takzvaného Islámského emirátu Afghánistán na přelomu tisíciletí totiž byl pro ženy plný strachu.
Tomu, kdo přísná pravidla porušil, hrozilo lynčování a smrt. Ženské aktivistky tak během posledních dvaceti let odvedly kus tvrdé práce, aby život Afghánek zlepšily. Co si za to ale vysloužily? ptá se rakouská novinářka.
Odpověď není optimistická. Tálibán zničí velkou část jejich díla. A zdá se, že pomoc nepřijde ani od států, které se tak často ohánějí postupující rovností mužů a žen a považují ji za měřítko vlastního pokroku, podotýká Beate Hausbichlerová v rakouském listu Der Standard.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybral Jakub Rerich.
Znamená triumf Tálibánu, že dvacet let válčení v Afghánistánu bylo zbytečných? V audiozáznamu uslyšíte také, že předvolební kampani v Německu chybí obsah a že tvrdá strategie Pekingu v boji proti pandemii je zkouškou čínského hospodářství. A archeologové v Pompejích hlásí unikátní nález, který mění pohled na dobové rituály.
Související
-
Západní generálové se nechali v Afghánistánu vodit za nos, země je etnicky rozdělená, říká islamolog
Jaká je bilance dvacetileté afghánské operace? Trvala příliš dlouho, nebo měla ještě pokračovat? Debatují generál ve výslužbě Petr Pavel a odborník na islám Petr Pelikán.
-
„Přežití je v Afghánistánu otázka přizpůsobení se.“ Dva pohledy na překotný vývoj posledních dní
Jak je možné, že se centrální vláda s téměř dvousettisícovou armádou nedokázala tažení tálibů ubránit a Kábul padl tak rychle? A co se v Afghánistánu může dít dál?
-
Procházková: V Afghánistánu hrozí udávání. Stačí, že vás soused označí za špiona, a shrábne kořist
„Dost ohroženi jsou teď někteří bývalí členové vlády. A hlavně ti, kteří spolupracovali se západními armádami. Nikoliv ti, kteří pracovali pro humanitární organizace.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.