Izrael v Libanonu zasahuje i civilní cíle. Unie musí tlačit na dodržování lidských práv, vyzývá expert
Americký deník Washington Post uvedl, že Izrael se chystá v Íránu zasáhnout vojenské, nikoliv jaderné cíle a ropné provozy, řekl to podle listu izraelský premiér Benjamin Netanjahu Bílému domu. Americký prezident Joe Biden už veřejně prohlásil, že Spojené státy by nepodpořily případný úder na íránské jaderné provozy. „Riziko otevřeného konfliktu do jisté míry roste,“ hodnotí situaci na Blízkém východě pro Český rozhlas Plus Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.
Vidíte na obou stranách, tedy Íránu i Izraele, opatrnost, jak informoval Washington Post? Nebo roste riziko otevřeného konfliktu?
Myslím, že riziko otevřeného konfliktu do jisté míry roste. Vidíme, že vzájemné údery jak ze strany Íránu, tak ze strany Izraele postupně eskalují. A pokud odněkud slyšíme naléhání na opatrnost a na pozastavení eskalace, tak je to právě ze strany Spojených států a ze strany mezinárodního společenství.
Čtěte také
Nikdo si nepřeje vyhrocení téhle situace. Myslím si, že do určité míry si to nepřeje ani Írán, ani Izrael. Nicméně oba aktéři bohužel své údery stále eskalují.
Izrael údajně souhlasí s limitovanými údery, které by mířily pouze na íránské vojenské cíle. Nicméně jsme v minulosti viděli, že Izrael jedná podle toho, jak uznají jeho politici za vhodné. Bez ohledu na to, co deklarovali dříve.
Zároveň se dál očekává, že Izrael Spojené státy, případně mezinárodní komunita podrží, co se týká jeho obrany a ochrany. Takže myslím, že riziko další eskalace zde existuje.
Čtěte také
Írán je hlavním podporovatelem hnutí Hizballáh v Libanonu. Jak zásadní je z vašeho pohledu prohlášení Izraele, že bude teď útočit na Hizballáh na celém území Libanonu včetně hlavního města Bejrútu?
Je třeba dodat, že on již útočí po celém území Libanonu. Viděli jsme útoky i na severu a východu země. Viděli jsme útoky v samotném Bejrútu i na jeho předměstí.
Viděli jsme i útoky mimo evakuační zóny, které Izrael nyní narýsoval zhruba, jestli se nepletu, po čtvrtině libanonského území. A i útoky mimo zónu podle rezoluce 1701, která má být bez zbraní a bojovníků Hizballáhu.
Ale tady je třeba dodat, že problematické není jenom to, že Izrael útočí po celém libanonském teritoriu. Problematické je také to, že cílí i na čistě civilní cíle a na cíle libanonského státu.
Mise OSN
Je z vašeho pohledu šance zajistit bezpečnost mise OSN na jihu Libanonu? Izrael ji označil za zbytečnou a žádá o její evakuaci.
To má několik dimenzí. To, že ji Izrael označil za zbytečnou a žádá její evakuaci, neznamená vůbec nic. Mise je rozmístěná na libanonském teritoriu, zodpovídá se Radě bezpečnosti OSN. A tedy ne Izraeli. Takže Izrael sice může něco žádat, ale to je tak všechno.
Za druhé, což je ještě zásadnější, Izrael má stejně jako všichni další aktéři povinnost zajistit bezpečnost mise. Přímé ostřelování a přímé útoky na základny UNIFIL, které jsme viděli, jsou porušením mezinárodního práva.
Čtěte také
Lze tedy doufat, že je Izrael vyšetří. Nicméně to stále znamená, že jde o porušení mezinárodního práva.
V Evropské unii probíhala poměrně konfliktní debata ohledně možnosti apelovat na to, aby bylo na Blízkém východě uzavřeno příměří. Jak reálná je možnost příměří z vašeho pohledu? A jakou váhu v tom můžou mít blížící se americké volby?
Američané jsou hlavním dodavatelem vojenské pomoci Izraele. A viděli jsme, že i Spojené státy momentálně poskytují Izraeli protiraketovou ochranu. Tím hrají zásadní roli v tom, jak se Izrael zvládne vyrovnat s potenciálním dalším útokem ze strany Íránu na své teritorium.
Zaprvé můžeme doufat, že americká administrativa přestane tolerovat porušování mezinárodního práva ze strany Izraele. A že blížící se volby trochu uvolní americké administrativě ruce. To je jedna dimenze.
Druhá dimenze je, že jste se ptala i na Evropskou unii. Je třeba připomenout, že vidíme, že Izrael upravuje své jednání, když čelí závažnější mezinárodní kritice, která na něj může mít nějaký dopad.
Viděli jsme alespoň částečné upravení izraelské politiky vůči Gaze poté, co došlo k předběžnému rozhodnutí ze strany Mezinárodního soudního dvora a následně Mezinárodního trestního soudu.
Evropská unie jakožto největší izraelský obchodní partner se zhruba třetinovým podílem na izraelském obchodu zde má zásadní roli.
Myslím si, že Unie by měla být schopná silně tlačit na Izrael, aby přinejmenším dodržoval mezinárodní právo a aby se pokoušel udržet jakékoliv svoje vojenské operace v jeho limitech. A v limitech toho, co mu ukládá dodržování lidských práv jako takových.
Související
-
Kalhousová: Hizballáh už příměří nespojuje s Gazou a Hamásem. Izrael o tom ale zatím nechce jednat
Americký prezident Joe Biden s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem probírali avizovanou tvrdou odvetu proti Íránu.
-
Čejka: Otevřená válka by pro Izrael byla tvrdá záležitost, ale více by na ni doplatil Írán
„Neexistuje ani žádný jasný plán, co se stane, až Izrael dosáhne svých vojenských cílů. A ty jsou stejně velmi těžko dosažitelné,“ shrnuje politolog Marek Čejka.
-
Izrael nerozlišuje civilní a vojenské cíle, tvrdí Libanonec. Podle velvyslankyně nemá přesné údaje
„Jsou bombardována jen místa, kde je potvrzená struktura Hizballáhu,“ říká česká velvyslankyně v Izraeli. „Nemáme se kde ukrýt,“ namítá Libanonec z Bejrútu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka