„Hizballáh je silnější než Hamás, Izrael byl ale připraven mnohem líp.“ Přesto hrozí vleklá válka
Poslední izraelská válka s libanonským Hizballáhem v roce 2006 byla mezi izraelskými experty považována za neúspěch. Letectvo mělo jen omezený seznam cílů. Vojáci měli během bojů v členitém terénu jižního Libanonu problémy a nedařilo se dosáhnout stanovených cílů. Tehdy to bylo vrácení dvou zajatých izraelských vojáků a vytlačení Hizballáhu z pohraniční oblasti, vzpomíná americký list New York Times.
V současném konfliktu na jihu Libanonu už si Izrael připsal několik vojenských úspěchů. Zabil vůdce Hizballáhu, ochromil jeho komunikační sítě a zaměřil se na místa, kde ukrývá zbraně.
Čtěte také
Podle izraelských bezpečnostních expertů se to podařilo díky důkladné přípravě na budoucí bitvu s hnutím po neúspěchu z roku 2006. Až ale izraelské síly proniknou hlouběji do Libanonu, budou vystaveny větším rizikům, včetně sofistikovaných zbraní používaných Hizballáhem.
Pokud se izraelské vládě nepodaří vypracovat jasnou ústupovou strategii, stejně jako se jí to nepodařilo v Pásmu Gazy, izraelští vojáci by mohli skončit ve vleklé válce, která by vyčerpala armádní zdroje.
„Hizballáh je desetkrát silnější než Hamás, izraelská armáda na něj ale byla připravena dvacetkrát lépe než na Hamás,” říká Jakov Amidor, generálmajor ve výslužbě, který v letech 2011 až 2013 působil jako izraelský poradce pro národní bezpečnost.
Omyl Hizballáhu
Připravený byl ale i Hizballáh, a to lépe než při konfliktu z roku 2006. Vybudoval si arzenál, který podle odhadů obsahuje více než 100 tisíc raket a střel, a vycvičil desítky tisíc bojovníků.
Čtěte také
Vůdci teroristů pečlivě studovali Izrael a počítali s tím, že se můžou vzájemně ostřelovat, aniž by tím rozpoutali totální válku s židovským státem.
Současný izraelský útok ale ukázal, že to byl zásadní omyl. Izrael vystupňoval své útoky v polovině září, když zahájil několikatýdenní bombardování cílů v Libanonu. Zaměřil se na bojovníky Hizballáhu, vyhodil do povětří jejich vysílačky a pagery. Výbušná zařízení zabila nebo těžce zranila jak bojovníky, tak civilisty.
27. září Izrael udeřil na podzemní komplex a zabil Hassana Nasralláha, dlouholetého vůdce Hizballáhu, který z této skupiny udělal mocnou politickou a vojenskou sílu. V půlce minulého týdne izraelští představitelé uvedli, že se pokusili zabít i jeho možného nástupce.
Hrozí opotřebovávací válka
Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že při izraelských náletech zemřely stovky lidí, včetně žen a dětí. Údaje nerozlišují mezi bojovníky a civilisty. Podle libanonské státní tiskové agentury byly po izraelském bombardování mimo provoz nejméně čtyři nemocnice v jižním Libanonu.
Izrael tvrdí, že v posledních týdnech zesílil útoky proti Hizballáhu, aby usnadnil návrat 60 tisíc vysídlených obyvatel severního Izraele do jejich domovů.
Čtěte také
A proti jaké síle vlastně Izrael stojí? Podle odhadů CIA měl Hizballáh v roce 2021 přes 20 tisíc aktivních bojovníků a 25 tisíc záložníků. Mrtvý lídr Nasralláh kdysi prohlásil, že hnutí má 100 tisíc ozbrojených členů.
Přestože ozbrojenci nejspíš ztratili přibližně polovinu svého arzenálu při náletech, mají přístup k řízeným protitankovým střelám, což představuje další výzvu pro izraelské vojáky.
Izraelské bezpečnostní experty ale znepokojuje hlavně to, že není jasné, jestli má Izrael jasnou strategii odchodu z Libanonu. Pokud ne, izraelská armáda by se mohla zaplést do opotřebovací války, obávají se analytici.
Mají také za to, že vláda v Tel Avivu musí přetavit taktické úspěchy svého vojska v politický úspěch tím, že bude usilovat o diplomatickou dohodu, která vrátí bezpečnost na sever Izraele. Těžko říct, kdy se izraelští vysídlenci budou moct vrátit domů, pokud taková smlouva nevznikne.
„V tuto chvíli se politická garnitura dostatečně nezabývá tím, jak tuto otázku uzavřít. Obávám se, že naše úspěchy by mohly být zmařeny bez jasné strategie, jak dosáhnout politického urovnání,“ uzavírá slovy bývalého izraelského poradce pro národní bezpečnost Ejala Hulaty americký deník New York Times.
Poslechněte si i další analýzy a komentáře ze zahraničních médiií. Krvavá minulost Polska a Ukrajiny zastiňuje jejich protiruské spojenectví. Německo „znovu otevírá staré rány“ hraničními kontrolami. Zločinecké gangy ze Skopje nahrávají na TikTok výhružky smrtí. Jedna dánská rodina se snaží vrátit předměty z dob Etrusků, které před lety nakoupila v Itálii.
Související
-
Čejka: Otevřená válka by pro Izrael byla tvrdá záležitost, ale více by na ni doplatil Írán
„Neexistuje ani žádný jasný plán, co se stane, až Izrael dosáhne svých vojenských cílů. A ty jsou stejně velmi těžko dosažitelné,“ shrnuje politolog Marek Čejka.
-
Izrael nerozlišuje civilní a vojenské cíle, tvrdí Libanonec. Podle velvyslankyně nemá přesné údaje
„Jsou bombardována jen místa, kde je potvrzená struktura Hizballáhu,“ říká česká velvyslankyně v Izraeli. „Nemáme se kde ukrýt,“ namítá Libanonec z Bejrútu.
-
Expert ministerstva: Izrael má právo na efektivní obranu. A ta se nedá udělat jen tak kosmeticky
„V žádném prohlášení, na kterém se bude Česko podílet, nemohou být teroristé z Hizballáhu dáváni na roveň státu Izrael,“ přibližuje Petr Hladík z ministerstva zahraničí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.