Izrael: Státní příspěvek i pro neortodoxní organizace
Nejvyšší soud v Jeruzalémě rozhodl, že do budoucna budou mít i jiné než ortodoxní organizace nárok na státní příspěvek na některé činnosti. Izraelské reformní a konzervativní židovská náboženská sdružení to považují za velký průlom.
Při soudních sporech jde někdy o peníze v první řadě, ale někdy vysoudit peníze znamená hlavně symbolické vítězství. Tak je tomu částečně i v případě jednoho soudního procesu v Izraeli. V něm některé židovské organizace žádaly, aby stát platil i jim za to, že provozují kurzy pro konvertity, tedy lidi, kteří se rozhodli přestoupit na židovství. Takových případů je každý rok několik tisíc. Až dosud stát financoval tuto výuku pouze organizacím, které jsou v rukou ortodoxních věřících. Podle posledního rozhodnutí Nejvyššího soudu mají na tyto příspěvky i ostatní proudy izraelského judaismu.
Jde o důležité morální vítězství, protože izraelský stát de facto uznává jen ortodoxní židovství. Izrael už na počátku své existence převzal starší systém, známý z osmanské i britské nadvlády, podle kterého neexistují civilní sňatky, rozvody nebo pohřby, a mohou je tedy provádět výhradně náboženské organizace, ať už židovské, křesťanské anebo muslimské. Svatbu je možné mít pouze před imámem, knězem nebo rabínem, a to přesto, že většina izraelských občanů není věřící.
Právě v rámci židovství měly tradičně monopol ortodoxní organizace s nejpřísnějšími kritérii například i pro konverzi. Ortodoxní proud je mezi izraelskými věřícími židy nejběžnější, ale ne jediný, ale pro státní úřady jako kdyby jiné odnože neexistovaly. Nyní bude stát platit také reformním nebo konzervativním židovským organizacím, které podobné kurzy poskytují. K přestoupení na židovskou víru je potřeba hodně studovat a přípravné kurzy mohou trvat i mnoho měsíců.
Jde však hlavně o symbolické vítězství v boji za zrovnoprávnění různých judaistických směrů. Stát při svém založení musel stanovit určitá kritéria například pro přistěhovalectví evropských židů, a toto rozhodování vložil do rukou náboženských institucí, které byly v Izraeli téměř výhradně ortodoxního ražení. Dnes se situace změnila, a mnoha ostatním židovským proudům vadí, že jejich konverze nebo jejich sňatky nebudou ze strany státu uznány. Navíc konverze není jen duchovní záležitostí, ale také otázkou zcela praktickou - například právě kvůli možnosti se oženit či vdát. Zatím jde tedy jen o částečné vítězství týkající se financování náboženských kurzů, ale do budoucna by to mohlo znamenat pronikavou změnu celého systému. Mnozí Izraelci ale soudí, že do budoucna by se situace měla změnit ještě radikálněji, totiž že by stát měl zavést plně civilní zákonodárství, které by bylo zcela nezávislé na náboženských organizacích. Ty mají na občany často požadavky, které sekulární lidé, ať už židé nebo Arabové, nepovažují za důležité . To je však ještě v nedohlednu, a tak rozhodnutí nejvyššího izraelského soudu je důležitým částečným vítězstvím.
