Ivana Chmel Denčevová

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku.

Slovenské národní povstání z 29. srpna 1944 je považováno za druhé největší protinacistické vystoupení. SNP se ale odehrálo v zemi, která byla spojencem Hitlera.

Žila v době plné náboženského napětí. Přesto se nebála a v roce 1512 konvertovala k jednotě bratrské. Odvážná byla i u zemského soudu, kde hájila svá práva ženy-vdovy.

Co vysílaly zahraniční rádia i prookupační stanice? Co se dochovalo v rozhlasových archivech z autentických nahrávek dnů okupace? 

Když se do vedení státu dostali komunisté, staly se naše státní hranice nepropustné. A co víc, tvrdě byly trestány jakékoli nelegální přechody.

Ruská básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií.

Všední život s jeho každodenností může být velmi zajímavé a přitažlivé téma. Dějiny totiž nevytvářejí pouze panovníci a osobnosti. Ani období temna tak nebylo jen temné.

S ženatým Peroutkou žili odděleně. Fingovala sňatek, podstoupila potrat, Peroutku následovala do Anglie, Kanady i USA a 42 let žila mimo domov. Starala se i o jeho odkaz.

Komunistický režim zakazoval řadu věcí, a to včetně vydávání knih. Do hledáčku estébáků se tak dostávali dokonce autoři, kteří si psali „jen do šuplíku“.

Byla první, kdo české veřejnosti představil kreslený film, do té doby známý a spojovaný s americkou groteskou. Prošla Terezínem. Znovu se dokázala prosadit v exilu.