Ivan Štern: Polovičatá řešení otázky uprchlíků
Německá vláda rozhodla, že bude poskytovat krátkodobá tříměsíční pobytová víza obětem zemětřesení v Turecku. Cílem je nabídnout lidem, kteří se ocitli bez střechy nad hlavou a často i bez prostředků, aby se během tří měsíců v Německu zotavili a nabrali potřebnou sílu nezbytnou k obnově svých domovů.
Opatření se vztahuje na ty oběti, které mají v Německu turecké příbuzné. Případně blízké přátele, kteří se budou moci o uprchlíky postarat.
Čtěte také
Opatření neřeší oběti zemětřesení, které v Německu příbuzné, případně přátele, nemají. Nevztahuje se na Syřany z Allepa a okolí tvrdě postižené dvojnásob. Válkou a nyní zemětřesením. Přitom i oni přece mohou mít v Německu příbuzné či přátele.
Jejich krajní nouzi nadto podtrhují obtíže, s nimiž musí zápolit organizátoři humanitární pomoci. Pro diktátora z Damašku totiž jde o nepřátelské území a jako takové si nezaslouží pomoc. Žádoucí je, aby se k nim dostala co nejméně a jejich utrpení bylo náležitě prohloubeno.
Částečná vstřícnost Němců
Shodou okolností se konal nedávno summit Evropské unie. Věnoval se uprchlické politice. Shodl se na tom, že je ji třeba poněkud zpřísnit. Zesílit ochranu hranic Evropské unie.
Čtěte také
Jak by do budoucna měla vypadat, ukáže pilotní projekt, chystaný pro bulharsko-tureckou hranici, financovaný z unijních prostředků. Podezření, že si Unie takto začne budovat novým poměrům a novým technologiím přizpůsobenou „berlínskou“ zeď, je tak trochu na místě.
Evropa by měla podle některých členských zemí zpřísnit proces poskytování azylu. Zejména zrychlit deportaci osob, jimž byl odmítnut. Uvolní se tak prý místa v utečeneckých táborech pro nešťastníky úředně potřebnější.
Při zpětné deportaci uprchlíků hodlá Unie přimět domovské země k užší spolupráci. Nejlépe metodou cukru a biče. Čím vstřícnější bude, tím se jí dostane velkorysejší hospodářské pomoci, a naopak.
Čtěte také
Neřešená je otázka uprchlíků, kterým se dostalo požehnání azylu. Řada členských zemí je ze zásady odmítá přijmout, stejně jako odmítá přijmout kvóty, podle nichž by byli do zemí přidělováni. Podobně nejasno je v otázce přistěhovalců přicházejících do Evropy za prací.
S domovskou zemí spojení neztrácejí, naopak ji prostřednictvím svých rodin podporují zasíláním části svého výdělku. Už dnes jde o miliardy eur. Jasná pravidla by je vymanila ze závislosti na pašerácích či jiných pokoutních rádoby zprostředkovatelích práce navázaných na organizovaný zločin.
Ve skutečnosti summit nic nového nepřinesl. Nová je pouze částečná vstřícnost Němců vůči tureckým obětem zemětřesení. Pokud Evropu zavalí přistěhovalecká vlna, ať už z důvodů válečných či klimatických, a není to nepravděpodobné, nadále ji zastihne v nedbalkách. Nepomůže ani to, že namísto přesného výrazu „uprchlík“ používá ambivalentní pojem „migrant.“
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
