Ivan Štern: Nedělitelnost svobody a mezinárodní právo
Podle některých autorů útok Izraele na Írán, ač věcně určitě oprávněný, rozhodně porušil sdílené mezinárodní právo. Íránu nebyla vyhlášena válka. Přesto proti němu vedena byla. Autoři uzavírají, že dnes mezinárodní právo vůbec ztrácí na významu, a rozhoduje jediné právo, právo silnějšího.
Zmíněné úvahy jsou nepochybně opodstatněné. Vycházejí ze staleté zásady, podle které státy vzájemně respektují svou svrchovanost, a silový zásah cizího státu do vnitřních poměrů představuje nepřijatelné vměšování.
Čtěte také
Nevměšovat se do vnitřních záležitostí představovalo v Evropě velké civilizační vítězství. Vytvořilo podmínky pro zrod moderních států a pro jejich svrchované vztahy. Evropa tehdy vyvodila důsledky z krvavých náboženských válek, které vrcholily válkou třicetiletou. Začala platit zásada: Čí vláda, toho víra. Byť v pozdějších letech ta víra nutně nemusela být jen vírou náboženskou.
Války byly sice vedeny dál. Jejich důvody se ale neopíraly o vnitřní ideové uspořádání napadené země. Stávaly se většinou výrazem mocenských zájmů útočící země.
Čtěte také
Německý kancléř Bismarck nevedl v roce 1870 válku proti Francii proto, aby zde katolickou víru vyměnil za víru luteránskou, v Prusku to víru úřední, ale proto, aby Francii dal silou najevo, že nemůže v Evropě silově vyčnívat, pokud Německu jde o vytvoření celoevropské mocenské rovnováhy.
Na mocenské uspořádání světa nazírala obdobně i dohoda tří velmocí v Jaltě roku 1945. Studená válka, její plod, byla svým způsobem moderní podobou zásady: Čí vláda, toho víra. Po srpnu roku 1968 po Evropě pobíhala rozlícená levice, která se dozvěděla, že se Rusové, než spustili srpnovou intervenci do Československa, dotázali ve Washingtonu, zda stále platí ujednání z Jalty.
Rok 1985
Zlom nastal v roce 1985. Západ a Východ tehdy dospěly k helsinským dohodám. Jejich součástí byly dohody o nepominutelných občanských svobodách a lidských právech.
Čtěte také
Zlom tkvěl v tom, že dojednaná práva jsou nedělitelná. Pokud jsou proto porušována v jedné zemi, ohrožována jsou tak v zemích ostatních, a ty tudíž mají právo ve prospěch ohrožených práv zvoleným způsobem intervenovat.
Zvolání prezidenta Reagana u berlínské zdi: „Pane Gorbačove, zbořte tu zeď,“ už nemohlo být vykládáno jako vměšování se do vnitřních záležitostí. Zeď přece ohrožovala i svobodný svět.
Zásada o nedělitelnosti svobody a lidských práv se spojencům naopak vymstila v druhé irácké válce. Šlo sice o svržení Saddámovy diktatury, ale jen za tu cenu, že na troskách jeho říše vyrostou tyranie ještě horší.
Proto se jako neodbytná nabízí otázka: Neplatí uvedená zásada jen pro euroatlantickou civilizaci? Otázka ta není dodnes rozřešena.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
