Ivan Štern: Kdo volí Alternativu pro Německo?

18. červenec 2019

Pokud se sociální demokraté domnívají, že Alternativě pro Německo odvedou voliče zpět pod svoji střechu tak, že vylepší stávající systém sociálního zabezpečení, osudově se mýlí. Byť v jednotlivých případech mohou mít i pravdu. O tom je přesvědčena socioložka Cornelia Koppetschová z univerzity v Darmstadtu.

Nouze těch nejchudších sice může sehrát nezpochybnitelnou roli v příchylnosti k pravicovým populistům, ne však výlučně. Příchylnost k Alternativě probíhá skrze všechny sociální vrstvy. Tudíž je klasickými sociologickými nástroji obtížně uchopitelná.

Ivan Štern: V Sasku se hraje vabank. Dokáží v Berlíně zabránit zhnědnutí tamních lidovců?

Saský premiér Michael Kretschmer

Pro svůj poslední sjezd před podzimními volbami si saská křesťanská demokracie zvolila zcela záměrně Chemnitz. Město kdysi zaslíbené Karlu Marxovi, nyní pověstné nedávnými nepokoji, vyvolanými etnicky motivovanou vraždou.

Zklamání z životní prohry, vynucené selhání, subjektivně pociťované jako nezaviněné, a odstrčenost, vyvolaná prostředím, orientovaným výlučně na výkon a úspěšnost, to jsou důvody, proč se tolik lidí obrací k alternativním hnutím a proč vytvářejí napříč všemi sociálními vrstvami společenství hněvu.

Koppetschová je označuje jako „neospolečenství“.

Příčiny své vyloučenosti „neospolečenství“ nehledá v osobním selhání. Bylo přece vynucené. Obviňuje elity, které podle Koppetschové dávno opustily pojetí liberalismu, majícího hájit menšiny před většinou, a staly se spíš menšinami, složenými z politiků, novinářů, bankéřů, akademiků a odborářských bossů, jež většinu poučují o tom, co je pro ni nejlepší. 

Knížecí rady a sladké řečičky

Poučení elit, co dělat, ať už jde o množství masa v jídle, o přijatelnost naftových motorů v autě či o oteplování klimatu, považuje „neospolečenství“ za poručníkování. V lepším případě za knížecí postoje. Uzavírá se do sebe a jazykově se odcizuje natolik, že není schopno ani ochotno přijímat dialog, natož jej vést.

Němci s jiným názorem než Merkelová byli označeni za populisty. V Chemnitzu to jen vybublalo, tvrdí expert

Protesty v saském městě Chemnitz

V Saské Kamenici, tedy v německém Chemnitzu, snad mají proběhnout další demonstrace. Začaly koncem srpna s vraždou místního obyvatele. Podezřelí jsou cizinci. 

K Alternativě pro Německo lne hlavně proto, že mu vrací půdu pod nohama. Lhostejno, že jen zdánlivě. Za ztracenou, elitami odcizenou identitu mu Alternativa nabízí identitu novou. Náhražkovou. Vnímaná je ale jako původní.

V nové identitě se „neospolečenství“ začíná odmítavě vymezovat vůči svému okolí. Považuje je zpravidla jako kulturně cizorodé.

A tak k zásadnímu odporu, například k uprchlíkům, a k nepřátelskému postoji k jakékoli jinakosti a pluralitě je pak jen krůček.

Ivan Štern

Pro „neospolečenství“ jsou výroky o solidaritě, rovných právech, o demokracii a právním státě, řečeno slovy sládka z Havlova pivovaru, „samé hladké řečičky“. Havlův příběh totiž, byť ve zkratce, srozumitelně a s jistým předstihem popisuje to, nad čím nyní přemýšlí a před čím varuje Cornelia Koppetschová.

Stačí to ale?

Autor je publicista

autor: Ivan Štern
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.