Robert Schuster: Jedna vlaštovka jaro nedělá aneb Porážka AfD v Görlitzu nic neznamená
Nedávným komunálním volbám ve východoněmeckém Görlitzu se dostalo značné mediální pozornosti nejenom v Německu, ale i v zahraničí.
V padesátitisícovém městě při hranicích s Polskem se mohl stát primátorem vůbec poprvé kandidát protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), což by byla premiéra i v celém Německu. Senzace se ale nakonec nekonala, také proto že kandidáta protistrany doprovázela masívní kampaň médií a měl za sebou podporu ostatních politických uskupení.
Robert Schuster: AfD sklízí na východě Německa, co zaseli jiní
V uplynulých dnech se pozornost nejenom německé, ale i celoevropské veřejnosti soustředila na město Chemnitz ve východoněmeckém Sasku.
Po neúspěchu kandidáta Alternativy pro Německo Sebastiana Wippela si mohli všichni její oponenti oddychnout. Přesto by bylo chybné vyvozovat z tohoto jednoho výsledku širší závěry, především jak by mohly dopadnout zemské volby v Sasku, které se budou konat začátkem září.
Stále totiž platí, že podle posledních průzkumů je při nich AfD mírným favoritem. Těsně vede nad křesťanskými demokraty, kteří v regionu bez přestávky vládnou od sjednocení Německa, čili bezmála tři desítky let.
Je za nimi vidět mnoho pozitivního, ekonomický boom v některých částech Saska, zlepšující se úroveň škol, kterou prokazují různé celoněmecké srovnávací testy, klesající nezaměstnanost.
Strach z budoucnosti
Přesto se jim ale nepodařilo překonat nedůvěru, kterou mají mnozí Sasové v politicko-společenský systém jejich regionu a jeho hlavní opory. I 29 let po sjednocení pochází pořád většina tamních společenských elit ze Západního Německa.
Hans-Jörg Schmidt: Až 60 % Němců volilo pravicovou AfD pouze protestně
Nespokojených Němců bylo kolem milionu. Co bude dál s kancléřkou Angelou Merkelovou? A ví vůbec Václav Klaus, co má pravicová AfD ve volebním programu?
Takže řada obyvatel Saska považuje například úředníky, soudce, novináře nebo i politiky, kteří k nim přišli po roce 1990, za „kolonizátory“, mají k nim negativní vztah a zpochybňují jejich autoritu.
Z těchto pocitů pak těží různá protestní hnutí, na která lze narazit v prakticky každém větším městě na německém východě. Vzniká tak politické podhoubí pro Alternativu pro Německo, která stále častěji vyvolává dojem, že mezi někdejší komunistickou diktaturou a současným společenským systémem není většího rozdílu.
Detailní analýzy ukazují, že až 60 procent voličů AfD pro ni hlasuje právě z těchto důvodů. A také, protože se bojí, co jim přinese budoucnost. V okolí největších měst v Sasku, Lipska a Drážďan, se sice vytvořily silné ekonomické struktury přitahující investory, a kde vznikají nová pracovní místa.
Ale například v Lužici, kde leží i Görlitz, s jejími hnědouhelnými povrchovými doly, je situace přesně opačná. Rozhodnutí postupně utlumovat těžbu budí u řady tamních obyvatel strach z budoucnosti. I z toho, že se budou muset během svého života už poněkolikáté úplně přeorientovat. I z toho těží strana jako Alternativa pro Německo, podobně jako jí nahrávaly obavy z důsledků uprchlické krize let 2015 a 2016.
Zářijové zemské volby tak budou pro region na hranicích s Českem důležitým předělem. A v roce, na který připadá 30. výročí, kdy i mnozí Sasové utíkali na Západ a následně padla Berlínská zeď, bude mít jejich výsledek víc než jenom symbolický význam.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
