Ivan Štern: Den Evropy plný beznadějné naděje
V pondělí 9. května si ve Štrasburku evropští představitelé nejen připomněli Den Evropy, ale i rokovali, jak v Evropě dál. Dosavadní koncept v duchu obchodnické politiky Německa, založené na myšlence, že obchodováním si národy nejen osvojí schopnost vyjednat dobrou cenu, ale i dobré vzájemné vztahy, ve světle ruské války na Ukrajině vzal s konečnou platností za své.
Stávající postavení Evropy přesně vymezila komentátorka francouzského deníku L’Opinion Marie-Catherine Beuthová, když napsala, že Evropa má šanci obstát, pokud jako sourodý celek ustojí konfrontaci s imperialistickým Ruskem, nacionalistickou Čínou a s latentně trumpistickou Amerikou a začne se spoléhat výlučně na sebe.
Čtěte také
Základní potíží, jak dosáhnout hlubší integrace a umožnit Evropě, aby se na světové scéně projevovala nejen jako hospodářská velmoc, ale i jako velmoc politická a vojenská, schopná svým občanům zajistit základní bezpečnosti, včetně energetické a potravinové, je její rozháranost.
Není to jen Maďarsko, které se staví na zadní, má-li přistoupit na celoevropský návrh bojkotovat odběr ruské ropy, ale obecně nejistota, že v okamžiku, kdy Evropané hodlají přijmout osudové rozhodnutí, stačí jeden jediný stát, aby svým vetem zmarnil veškeré dosavadní úsilí.
Změnit pravidla rozhodování
Ozývají se hlasy, a to i mezi zkušenými evropskými matadory, jaká že to byla fatální chyba, že se na přelomu století bezhlavě rozšířila, místo aby ta stávající Unie prohlubovala a zkvalitňovala dosavadní proces integrace, aniž navíc měla spolehlivou jistotu toho, zda se nové členské státy, jakmile narazí na první svízele, nestanou nespokojenými potížisty.
Čtěte také
Jednou z cest, jak ze stávající patové situace ven, je výrazně omezit případy, kdy je nezbytné dosáhnout absolutního konsensu, a dát přednost většinovému hlasování. Jde ale o kvadraturu kruhu. Změnit pravidla rozhodování vyžaduje onen konsensus. Těžko si ale představit, že státy, které právo veta užívají, chtějíce si prosadit národní zájem, by se ho takto uvědoměle vzdaly.
A tak myšlenka dvojrychlostní Evropy už opět přestala být sprostým slovem. Spíš východiskem. Někteří jazykové dokonce prosazují rychlost třetí a rezervují ji pro věčně kverulující Maďarsko. Odvrátili se od něho i jeho nejbližší přátelé, Poláci. Znechutil je Orbánův přístup k pomoci válčící Ukrajině.
A aby to nebylo tak snadné, připomínám, že i většinové rozhodování má svá rizika. Populistickým hnutím, táhnoucím relativně úspěšně Evropou, byť dnes ještě drženým v jistých šrancích, mohou většinová rozhodování nabídnout příležitosti k prosazení svých nekalých záměrů. Pak možnost rozhodnutí vetovat jako jediné nabídne poslední účinnou záchranu.
No, a teď, babo, raď!!!
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
