Petr Šabata: V Česku nikoho nezajímá, zda se Evropská unie řítí do katastrofy

21. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Evropský parlament ve Štrasburku

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na bratislavské konferenci Globsec prohlásila, že by Evropská unie měla o zahraničněpolitických otázkách hlasovat kvalifikovanou většinou, nikoli jednomyslně. Mělo by se tedy zrušit právo veta. Aby se nestávalo, že dohodu šestadvaceti členských zemí EU zablokuje jeden stát.

Je to důležité stanovisko slovenské hlavy státu, které v Česku nijak nezaujalo.Tato debata se zde takřka nevede. Čaputová se přidala ke skupině významných evropských lídrů, kteří takovou změnu podporují. Naposledy německý ministr zahraničí Heiko Maas prohlásil, že v zahraničněpolitických otázkách se veto zrušit musí, a to i s rizikem, že někdy ostatní Německo přehlasují.

Čtěte také

Tato debata zesílila poté, co Maďarsko vetovalo deklaraci EU, která kritizovala Čínu za porušování lidských práv v Hongkongu, a také prohlášení k izraelsko-palestinskému konfliktu.

Evropa byla v uplynulých dnech místem summitů o globální politice, jejích hlavních hráčích a pochopitelně padla otázka, zda Unie není navzdory svému bohatství a kvalitě demokracie jen obr na hliněných nohou. Proč neumí být rozhodná, jednotná a v případě potřeby také tvrdá. Tedy zda není vedle Číny, USA a dokonce i Ruska v globálním ringu vlastně k smíchu.

Problém Česka tkví v tom, že všechny politické garnitury zjednodušily vnímání Evropské unie na čerpání miliard – s dovětkem „nemluvte nám do toho, jak je utratíme“ – a svádění mnoha domácích problémů na „Brusel“.

Bohatství bez síly

A bylo by pošetilé chtít nyní pár týdnů před volbami, aby vláda a opozice seriózně promyslely například právě zrušení veta, případně rozvíjení vlastní evropské obrany vedle NATO. Nicméně po volbách by to mělo být jedno z prvních témat, protože se bytostně týká existenčních zájmů České republiky.

Čtěte také

Případnou změnu v pravidlech hlasování by samozřejmě musely odsouhlasit všechny členské země, navíc žádný konkrétní návrh neleží v Bruselu na stole. Jistě by bylo nutné i v zahraničněpolitických věcech ponechat klíčové oblasti, v nichž by právo veta zůstalo – jako například nedotknutelnost hranic. Ale třeba sankce vůči Rusku po kauze Vrbětice by Unie mohla jistě přijmout rychle a jen většinově.

Pro menší země, jako jsou Česko i Slovensko, bude rozhodování o zrušení veta zvlášť obtížné, protože je pro ně zásadní, že jejich hlas má stejnou váhu jako hlas Německa nebo Francie. Znamenalo by to dramaticky rozvinout schopnost hledat spojence a uzavírat hlasovací dohody napříč Unií.

Petr Šabata

Pro budoucnost Česka je to zásadní křižovatka, na níž se rozhodne, zda chce mít právo veta ve správní radě skanzenu, nebo sedět u stolu v organizaci, která spoluurčuje chod světa.

Americký politolog George Friedman v knize Ohrožená Evropa už před šesti lety napsal, že Evropská unie je bohatá a slabá, což přináší velké riziko: „Bohatství bez síly je pozvánka ke katastrofě.“

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio